Jednota Evropy v reakci na otravu bývalého ruského špióna Sergeje Skripala byla dosažena ani ne tak „diplomatickým manévrem" Theresy Mayové, jako „podstatou a rozsahem hrozby pro bezpečnost Evropanů", píše novinářka The Guardian Natalie Nougayrède.

Na rozdíl od situace v roce 2003, kdy evropské státy uvažovaly o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku, dnes vyslovily všechny evropské země naprostou jistotu, že na otravě má vinu Moskva, připomíná autorka článku. Avšak v případě Skripala předvedla Velká Británie svoji slabost. „Moskva zasadila ránu Británii, poněvadž je to nejslabší část Evropy, země, jejíž izolace se dá spatřit nejlíp," míní Natalie Nougayrède.

Hlavní příčinou evropské tvrdosti ve Skripalově případu se stal fakt, že evropští lídři „spatřili, jak byla překročena nová hranice". Na rozdíl od vraždy v Londýně Alexandra Litviněnka v roce 2006, byl plyn A-234 nasazen proti nevinným občanům. Podle Mayové se v rizikové zóně octlo 130 lidí.

Činí to incident v Salisbury naprosto zvláštním, protože jde o kategorii „terorismus", míní novinářka. „A stmelil Evropu, což ale není důvodem k uklidnění. Po Krymu, válce na Ukrajině, řinčení jadernými zbraněmi a kybernetických útocích dosáhlo chování Ruska nové úrovně bezzásadovosti, která ohrožuje každého. A po tomto stmelení si evropští úředníci znovu uvědomili absurditu brexitu," napsala na závěr Natalie Nougayrède z The Guardian.