Multikulturalismus už byl nejednou pohřben: o prohře této politiky hovořila sama Merkelová. O tom, jak se dnes v Evropě dívají na migrační problém, se dočtete v materiálu Sputniku.

„Nebyli podobní uprchlíkům"

Emma se přestěhovala do Bavorska z Východního Kazachstánu. Na způsob života v nové vlasti si musela zvykat. Řád byl na všechno: doba sušení prádla, balení odpadků, místo pro dětské hry — v žádném případě ne na čistých trávnících před domy.

Emmě to vyhovovalo, ve volbách vždy hlasovala za Křesťnasko-demokratickou unii — stranu konzervativní, pravicovou, ztělesňující německé hodnoty. Současná kancléřka Angela Merkelová přišla k moci právě z této strany. K německým hodnotám patří i ochota pomoci těm, jejichž osud nebyl příznivý, těm, kdo přišel o všechno — uprchlíkům.

Emma není proti tomu, aby vláda pomáhala uprchlíkům. Ale podle jejího názoru ne všichni, kteří sem přijíždějí, potřebují ochranu a pomoc. „Většina z nich nejsou uprchlíci, přijeli do Německa, aby mohli žít zadarmo v jejich pojetí, aby mohli sedět „na sociálce". Jsou zcela závislí na státní podpoře. A některé strany jim otevřeně pomáhají obcházet zákony, aby mohli využívat sociální zajištění."

Emma nechápe: proč z těch daní, které platí její rodina, federální vláda zajišťuje ty, kteří se nesnaží pracovat pro blaho společnosti.

V roce 2010 německá kancléřka Angela Merkelová přiznala krach multikulturismu v zemi, ale za pět let jednala v rozporu se svými slovy.

„Konečně někdo říká pravdu!"

Nyní se kurz Berlína může když už ne změnit, tak alespoň usměrnit. Nový ministr vnitra SRN Horst Seehofer si vyslovením věty, že islám nepovažuje za součást Německa, dovolil nesouhlasit s Merkelovou, která vyjádřila přesně opačný názor.

Marat se přestěhoval do Berlína jako etnický Němec před rokem z Omska. Když získal německé občanství, poctivě se snažil pochopit a přijmout způsob života své historické vlasti. Seehoferova slova přijal skepticky: „Začlenit se a adaptovat se noví přistěhovalci příliš nesnaží. Aby lidi nevyšli do ulic, jsou pronášena taková slova. Prý — konečně někdo říká pravdu! To znamená, že se můžeme trochu uklidnit."

Vedoucí vědecký pracovník sektoru politických problémů evropské integrace Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd, kandidát věd v oblasti historie Alexandr Kokejev uvádí, že Berlínu se podařilo dosáhnout určitých úspěchů v integraci přistěhovalců z Asie a Afriky do německé společnosti. „Podle nejnovějších průzkumů 60 procent muslimů pracuje na plný úvazek, 20 procent — na částečný. Z druhé strany 36 procent muslimských dětí opouští školu před jejím ukončením, ale tady hraje roli zvláštnost německého vzdělávacího systému, kdy po absolvování určité třídy děti přecházejí na gymnázium nebo do odborných učilišť. V této etapě mnozí ukončují školní docházku," říká.

„Ve Francii jsme proti tomu"

Současný francouzský prezident Emmanuel Macron zvítězil ve volbách před krajně pravicovou Marine Le Penovou, která provádí volební kampaň pod heslem antimultikulturalismu.

Jak uvádí ředitel Franko-ruského analytického centra Observo Arnaud Dubien, oficiálně ve Francii multikulturismus není: „Ve Francii teoreticky proti tomu vystupujeme. Buď jsi Francouz nebo nejsi Francouz. Francouz ze zámořského departamentu — z ostrova Réunion nebo z jiného, „domácího" departamentu — není v tom rozdíl. Jiná věc je, že ve skutečnosti existuje problém s druhou a třetí generací, s mladými lidmi, občany Francie, kteří se z různých důvodů necítí být Francouzi. Ale to není výsledek politiky multikulturalismu, to je prostě politická prohra." Mimochodem v roce 2011 tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy následně po Merkelové přiznal, že multikulturní model Evropy selhal.