Podle jeho slov je proces příznakem dezintegrace, kterou obvykle doprovází nestabilita, znepokojení, zasahování a kontrola vlády.

„Centrální banky zahájily návrat svých zásob už před několika lety, dříve než vypukla otázka Brexitu, Katalánska, Trumpa, Alternativy pro Německo a zvýšilo se napětí mezi Bruselem a východní Evropou," řekl on.

Grass vysvětlil, že tyto „symptomy, které jsou pro nás zřejmé až dneska, banky předvídaly dopředu, dříve než je pochopili ostatní".

Uvedl, že lze mluvit o tom, že se svět odklání od centralizačního systému.

„Pokud budeme následovat tuhle tendenci, musíme si ujasnit, že dalším krokem se stane vetší roztržení jednotek na menší než národní státy. Při takovém geopolitickém zdrobňování probíhá také decentralizace vlády."

Analytici zdůrazňují, že evropské státy považují zlaté zásoby za jakousi pojistku, záruku v případě návratu národní měny. Podle slov Grassa jenom hlupák věří, že může těžit bohatství z nicoty a používat ho jako základ finančního systému.

„Základem našeho systému je 7 procent papíru a 93 procent digitálních jednotek, které zajištují pouze sliby centrální banky o pohašení dluhů v budoucnosti cestou inflací nebo daní."

Vysvětlil, že vlády západu donucují své občany investovat od 35 do 65 procent svých peněz do povinných ručení, což jsou penzijní fondy, pojištění důchodu, daně apod.
Když člověku vezmete 100 % přidané hodnoty jeho práce, je to definováno jako otrokářství. Takže tam stále zůstává určitý prostor, ale pořád to nevypadá dobře.

Grass dodal, že „zrychlení desintegrace Eurozón, vznik a popularita nacionalistických a pravicových stran s jasnou politikou — všechno to jde proti euru".

„Je jenom otázkou času, kdy se euro, nejumělejší měna v dějinách, zhroutí."