„Protahovali jsme čas, abychom poskytli vyšším strukturám možnost vytvoření v této situaci podmínek pro nasazení armády. Na jednání k nám přicházeli všichni šéfové silových úřadů RF. <…> Protahovali jsme čas celý měsíc. Věřte, že to nebylo snadné. A stát pak vytvořil mechanismus nasazení armády: protiteroristická operace. Vojenské námořnictvo se ale v podstatě obětovalo kvůli poskytnutí Ukrajině šance na shromáždění veškerých vojenských sil, stávajících a nově mobilizovaných," prohlásila Kanaluková.

Poznamenala, že námořnictvo mělo jednat v nepřítomnosti vrchního velitele a ministra obrany, kdežto místní orgány vnitra a SBU téměř hned přešly na stranu Ruska.

Po vstupu Krymu do sestavy RF vztyčila na větší části lodí ukrajinské flotily vlajku ruského námořnictva. Moskva předala Kyjevu na jaře 2014 část bitevních lodí a pomocných plavidel. V lednu 2018 navrhl ruský prezident Vladimir Putin, aby Ukrajině byla navrácena vojenská technika, jež zůstala na Krymu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko na to odpověděl, že Kyjev může přijmout lodě pouze spolu s poloostrovem.