Jednou z příčin zhoršení genofondu je oslabení výběru proti většině škodlivých mutací. Platil-li dříve přirozený výběr a zdravotně slabí lidé umírali v dětství, nebo i jako novorozeňata, pak je dnes dětská úmrtnost minimální a výběr nefunguje.
Markov podotkl, že nehledě na snížení dětské úmrtnosti se u novorozeňat objevují v průměru na 70 nových mutací, jež neměli jejich rodiče.

„Jsou mezi nimi neutrální změny, ale vždy je několik mutací, které mohou snížit kvalitu fungování organismu: narušit jeho systémy nebo podsystémy (svalstvo, kostra, apod.), a co je hlavní, zhoršit činnost mozku," upřesnil biolog.

Existuje také další problém zhoršení genomu. Velký počet základních výzkumů svědčí, že škodlivé genetické varianty jsou obzvlášť podporovány výběrem, poněvadž dovolují lidem lepší rozmnožení v soudobých podmínkách.

„V dnešní společnosti existuje následující trend — hloupí lidé a nevzdělanci se rozmnožují lépe," řekl Markov.

Lidé, jež mají genetický podklad pro vzdělání a chytrost, ponechávají zpravidla menší potomstvo, protože začínají rodit později, tvrdí badatel. Nejde o moc velký rozdíl, průměrně rok nebo dva. Ale i tohle stačí, aby vznikla přednost výběru oproti genům vzdělání a intelektu.