Erik Best
22. 03. 2018 fw
„Před patnácti lety zničila Amerika mou zemi,“ píše se tento týden v titulku v New York Times nad článkem iráckého spisovatele Sinana Antoona. Podle Antoona mluví některé důvěryhodné odhady v důsledku invaze v roce 2003 o více než milionu mrtvých a následně sestavená vláda podporovaná Spojenými státy podle něj patřila k těm nejzkorumpovanějším na světě
  O „barevných revolucích,“ které následovaly v dalších zemích, Antoon nepíše. Staré režimy byly svrženy s příslibem světlejších zítřků, ve většině případů to ale lidem přineslo jen ještě více utrpení, než život pod starými diktátory. „Barevná revoluce“ a „Majdan“ jsou pro mnohé stále vyjádřením naděje, jiní je používají jako nadávku. Když dnes Miloš Zeman v MF Dnes použil oba dva termíny, bylo jasné, jak to myslí. Dával najevo plnou podporu svému příteli Robertu Ficovi a stejně jako Fico obviňoval Andreje Kisku z toho, že straní silám, které to se Slovenskem nemyslí dobře, ať už slibují cokoli.