Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg odsoudil Rusko, když prohlásil, že země „se stává stále více nepředvídatelná a agresivní“ a trval na tom, že aliance musí zlepšit své obranné schopnosti v souvislosti s jadernou hrozbou Ruska.

Zdá se, že Stoltenberg ignoroval skutečnost, že to byl právě Západ, kdo donutil Moskvu vylepšovat své jaderné kapacity, aby se země ochránila před expanzí NATO a americkými ambicemi vytvořit globální systém protiraketové obrany.

Stoltenberg se také krátce dotkl různých záležitostí, jako jsou kybernetické útoky a údajná otrava bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v Salisbury ve Velké Británii a obvinil Rusko, že se snaží destabilizovat Západ novými jadernými zbraněmi.

„Vždycky můžeme udělat víc a musíme se nad tím teď zamyslet. Salisbury následuje, podle všeho, schéma jsme pozorovali už několik let – Rusko je stále více nepředvídatelné a agresivnější,“ uvedl.

Generální tajemník NATO mezitím pravděpodobně propásl názor prezidenta Vladimíra Putina: „Nikdo nás nechtěl poslouchat. Takže teď poslouchejte,“ poznamenal během svého projevu na začátku tohoto měsíce. Hlava státu objasnila, že Rusko bylo nuceno vyvinout zbraně nové generace po letech bezvýsledných žádostí o zastavení expanze vojenského bloku a založení vojenských základen po celém světě, čímž ohrožuje ruskou národní bezpečnost.

„Jak můžete vidět, nedělali jsme žádné tajemství o našich plánech a otevřeně se o nich mluvilo, především proto, abychom povzbudili naše partnery k jednání. Dovolte mi, abych to zopakoval, to bylo v roce 2004,“ zdůraznil Putin, který uvedl, že i přes ruský status jaderné velmoci, „nikdo s námi nechtěl hovořit o jádru problému a nikdo nás nechtěl poslouchat. Tak poslouchejte teď.“

Jeho projev byl vnímám mnohými jako počátek dalšího závodu ve zbrojení se Spojenými státy, přičemž mainstreamová média tvrdila, že to odráží pocit studené války.

„Rusko nesmí být špatně odhadnuto. Vždy jsme připraveni reagovat, když je náš spojenec vojensky napaden. Chceme spolehlivé odstrašení. Nechceme žádnou válku. Naším cílem je deeskalace,“ řekl Stoltenberg a dodal, že „zakalená linie“ mezi jadernou a konvenční válkou „snižuje prahovou hodnotu pro použití jaderných zbraní ze strany Ruska.“

Nedávné připomínky Stoltenberga ukázaly, že NATO se nepoučilo a stále odmítá Rusku „naslouchat“. Nedodržení slibu NATO, které se po rozpadu Sovětského svazu nemělo rozšiřovat na východ směrem k ruským hranicím, nakonec vedlo ke zhoršení vtahů mezi Moskvou a Západem, které vyvrcholily v roce 2014 po referendu na Krymu o sjednocení poloostrova s Ruskou federací. Po expanzí na východ, s rozšířením v letech 1999, 2004, 2009 a 2017 zahrnující Gruzii a Ukrajinu na seznam „aspirantských zemí“, Severoatlantická aliance překročila „červenou čáru“, kterou Moskva nakreslila již dávno – přibližujíc své jednotky blíž k hranicím Ruska.

(SPU/ svobodnenoviny.eu Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Foto: REUTERS/ Francois Lenoir)

Zdroj