Podle slov jednoho z vězňů ho mučili vodou, takže se teď nemůže v klidu umýt. Další vězeň se přiznal, že z jeho rukou vyndávali protézy bez narkózy. Na vězně nechávali poštvat psy, kopali je nohama, ale hlavně je ničili psychologicky.

Bývalí vězni se přiznali, že po propuštění stále cítili strach, dokonce když náhodou naráželi na americké vojáky ve veřejných místech.

„Pokaždé, když jsem je potkával venku, cítil jsem strach, bál jsem se vrátit na to samé místo, když jsem si vzpomněl na to mučení," vysvětlil jeden z hrdinů.

„Když přišli Američané, mysleli jsme si, že nás zbaví zločinného režimu, ale došlo k opaku: Američané se ukázali být vrahy, hlavními světovými zločinci a není v nich nic lidského," dodal další vězeň.

„Nejsem schopný spát. Stále cítím to mučení a slyším křiky," přiznal se další.

V roce 2003 americká vojska začala operaci „Šok a zachvění", která později dostala název „Irácká svoboda".

Po americké invazi se věznice Abú Ghrajb, která se nachází ve stejnojmenném místě nedaleko Bagdádu, stala základním místem pro vazbu Iráčanů, obviněných v zločinech proti silám západní koalice. Proti vězňům byly použity různé způsoby mučení. Mnozí z nich zahynuli.

Vinnými podle obžalob, spojených s incidenty v Abú Ghrajb, bylo uznáno jen 12 vojáků. Byli odsouzeni k odnětí svobody na různé doby. Přitom soud nenašel v incidentech vinu vysoce postavených zaměstnanců Pentagonu.