Americké angažování ve Vietnamu vrcholilo v roce 1969 přítomností více než půl milionu vojáků, rekordním počtem amerických obětí a protiválečnými demonstracemi v USA.

Jedním z mezníků tohoto přelomového roku bylo zveřejnění pravdy o masakru ve vietnamské vesnici My Lai, kde před padesáti lety, 16. března 1968, příslušníci americké námořní pěchoty vyvraždili kolem 500 neozbrojených vesničanů včetně více než 170 dětí.

Incident po svém zveřejnění v listopadu 1969 vyvolal světový ohlas a šok. Masakr v My Lai do jisté míry zvýšil již tak vysokou míru domácí opozice vůči zapojení Spojených států do vietnamské války a odhalil také velkou míru skrývání důkazů o vraždění nevinných civilistů.

Zpočátku vyšetřování byli tři američtí vojáci, kteří se pokoušeli masakr zastavit a zachránit ukryté civilisty, zadržováni a dokonce byli následně odsouzeni jako zrádci několika americkými kongresmany, a to včetně Mendela Riverse, předsedy Výboru pro armádní služby.

Teprve po třiceti letech byly uznány jejich zásluhy a byli vyznamenáni (jeden posmrtně) americkou armádou za ochranu civilistů ve válečné zóně. Spolu s masakrem v No Gun Ri v Korejské válce o osmnáct let dříve byl masakr civilistů v My Lai jedním z největších provedených americkými silami ve 20. století.

Průběh masakru

Okolo osmé hodiny ráno 16. března 1968 po patnáctiminutové dělostřelecké přípravě byli vojáci roty Charlie vysazeni z vrtulníků v blízkosti vesnice Mỹ Lai. Následně rychle postoupili do vesnice, kde se nesetkali s odporem. Místo toho, aby osadu zajistil, kapitán Ernest Medina nejprve nařídil 1. a 2. četě, aby zaútočily na vesnici, a 3. četě, aby zlikvidovala zbytky nepřátel.

Velitel pěší čety William Calley na místě přikázal spustit na civilisty palbu. Tento rozkaz však někteří jeho vojáci neuposlechli. Další vojáci ale začali střílet a házet granáty po všech Vietnamcích, které zpozorovali. Mnohé civilisty povraždili na rýžových polích v okolí, na ulicích či přímo v domech. Mnoho obětí bylo před smrtí znásilněno nebo mučeno. Proti počínání svých vojáků Calleyho nadřízený kapitán Ernest Medina nijak nezasáhl, naopak sám se přidal k vraždění.

Američtí vojáci vraždili ve vesnici více než dvě hodiny, dokud do situace nezasáhl praporčík Hugh Thompson, jeden z pilotů průzkumných vrtulníků, které měly asistovat pěchotě. Ten si nejprve povšiml v okolí mnoha těl postřílených civilistů a rozhodl se prozkoumat situaci ve vesnici.

Když pochopil, že pěšáci vraždí neozbrojené obyvatele, pokoušel se přivolat pomoc pro raněné, následně se snažil s pěšáky spojit pomocí rádia.

Když viděl, že se pěšáci na zemi chystají zaútočit na skupinu civilistů ukrývajících se v jednom z bunkrů, přistál s vrtulníkem přímo před nimi a přikázal palubnímu střelci, aby nad jejich hlavami vystřelil několik varovných výstřelů. Dal tak pěšákům najevo, že pokud budou ve vraždění pokračovat, spustí na ně jeho střelci palbu. Americká armáda později z vesnice evakuovala 11 civilistů a zraněné děti.

Zdroj: abcnews.go.com