Jistě vás zná určitý okruh diváků. Jak byste se představil těm, kteří o vás a o speedway na ledu nemají ani tušení?

Pocházím z motocyklové rodiny. Táta i děda jezdili jak krátkou, tak i ledovou plochou dráhu a sprint (dragstery). Takže i já mám asi methanol s ricinem v krvi. Je to sport, který stojí strašně peněz, a bez sponzorů a rodinného zázemí na vrcholové úrovni provozovat nelze. Jsme parta nadšenců, kteří to prostě milují.

Proč jste si vybral právě tento sport? Když se podíváme třeba na klasickou dráhu, často se mi zdá, že rozhoduje technika, nikoliv kvalita jezdce. Nakolik může i na ledu jezdec ovlivnit výsledek, když nemá natolik dobrý stroj?

Po mnohaleté pauze se před osmi lety pořádal závod na ledu a kamarádi volali tátovi, že nemají moc jezdců, ať si vezme kombinézu a motorku mu dají. Jel jsem se podívat s ním. Závody to byly pěkné, ale říkal jsem si, jací to jsou blázni s těmi hřeby. No a další rok už otec stavěl motorku na další sezónu a poprvé jsem se svezl i já a začalo se mi to strašně líbit. A brzy jsem měl i já svoji motorku. A tak nějak to začalo.

Technika a trénink! Můžete být dobrý jezdec, ale se špatným a pomalým motorem nebudete stačit těm nejlepším. Když budete mít pro změnu dobrý motor, ale nebudete mít fyzičku a možnost trénování, jste také ztracen. Za posledních 5 let jsme ve střední Evropě měli jednu pořádnou zimu. Kdežto v Rusku jezdí od listopadu do dubna každý rok. Proto jsou Rusové nejlepší na světě v tomto sportu, který však vynalezli Švédové. Takže za mě rozhoduje oboje. Kvalitní jezdec s kvalitním motorem a je z vás mistr světa.

Po zdravotních a nakonec i technických problémech jste se na ME umístil na sedmém místě. Jak byste celý závodní víkend zhodnotil, šlo něco udělat jinak? Jste vy a váš tým spokojený nebo spíše nespokojený?

Závody ve Vjatských Poljanách, ač se mi moc nepovedly podle představ, jsem si užil asi ze všech nejvíc. Atmosféra na stadionu byla neskutečná. Už aplaudování diváků při nástupu jezdců bylo úžasné. A takovéto fandění jim zůstalo, po oba dva dny. Klobouk dolů pro ně. Člověk to proto jezdí, nebo alespoň já.

Jinak šlo udělat to, že bych v sobotu po závodech nesnědl nějaké špatné jídlo, které mě oslabilo ranními nevolnostmi. Ale já přijel, abych lidem ukázal, jak se závodí. Člověk kolikrát jde za hranu, protože to prostě miluje. I po těch dvou pádech jsem měl záda na dvě půlky. Ale adrenalin a diváci, tě vždy donutí bojovat ať se děje, co se děje.

Jsem ale spokojený, nějaké jízdy se povedly, škoda rozbitého zapalování ve finále B, chtěl jsem skončit celkově pátý. Ale všichni jsme zdraví a to je základ. Takže za mě spokojenost.

Strávil jste v Rusku nějakou dobu, vyzkoušel jste si i rybaření. Jak byste čtenářům popsal život v Rusku při tuhých mrazech a jak jste to zvládal vy? Máte nějaký zážitek, který jste nečekal?

Byli jsme tam celkem skoro měsíc. Člověku se ven do —20 stupňů na procházku moc nechce. Většinu času jsme byli zalezlí v teplém bytě a sledovali filmy, bylo to zdlouhavé čekání na závody, ale nedalo se jinak. Místní lid ale normálně funguje, jsou zvyklí.

Asi nikdo z nás nevěřil svým očím, když jsme cestou v dodávce do Vjatských Poljan viděli v dáli velký stoh slámy, který táhnou na řetězu tři buldozery. To je možné prostě jenom v Rusku, ti si poradí se vším.

Jaký bude následný program a mohou vás čtenáři vidět v akci i v ČR? Jak často se v ČR podaří zorganizovat podobné závody, když tam nemáme zimu jako v Rusku?

Minulý víkend se mi podařilo vyhrát závody ve Švédsku a poslední letošní závody pojedu první týden v dubnu v Nizozemsku ve městě Heerenveen.

Bohužel, letošní zima byla bez ledu a závody se nikde v ČR neuskuteční. Oproti loňské tuhé zimě a sedmi závodům loni v lednu. Jestli chce člověk stíhat světovou špičku, musí jet trénovat do Ruska nebo do Švédska

Zvládl jste sledovat Olympijské hry v Jižní Koreji? Jaký výsledek vás nejvíce potěšil nebo přímo šokoval?

Něco málo jsem viděl, ale kromě hokeje většinou spíše ze záznamu. Asi jako celou planetu mě překvapila a dojala Ester Ledecká. To je pak člověk hrdý na to, kde se narodil a celý svět si o nás povídá. A taky pozdější vtipy tipu:
Ahoj holky, co tu děláte?
— Hrajeme Wimbledon.
Můžu si taky pinknout?
— Ty ne, Ester!