Do rizikové skupiny se dostali lidé, kteří začali kouřit už v mládí — podle názoru finských vědců se časté a dlouhodobé kouření odráží nejen na stavu trávicích orgánů a kardiovaskulárního systému, ale způsobuje i nezvratné změny v mozku a nervové soustavě.

Po dobu několika desítek let sledovali vědci šest tisíc lidí absolvujících pravidelné lékařské prohlídky. V rámci výzkumu respondenti nejen informovali o podrobnostech svého stravování a způsobu života, ale svěřovali se vědcům a lékařům i s tím, jestli mají či nemají špatné zvyky, problémy se spánkem nebo selháváním nervů.

Podle vědeckých údajů poruchy v práci nervové soustavy způsobené pravidelným otravováním organismu mohou vést k dočasnému nekontrolovatelnému „výpadku" — psychickým záchvatům, jejichž následkem mohou být taková těžká onemocnění, jako je bipolární afektivní porucha, schizofrenie a demence.