Britská novinářka Vanessa Beeleyová uvedla, že takzvaná skupina Bílé přilby je „propagandistickým konstruktem“ podporujícím „neokolonialistické“ ambice západních sil a násilných extremistů působících v Sýrii, píše tisková agentura SANA.   

Ve vyšetřování, které publikovala agentura Sputnik, Beeleyová uvedla, že shromáždila dokumentace naznačující, že skupina hraje aktivní, často ozbrojenou roli v teroristické válce v Sýrii a dodala, že „tam, kde jde v zemi Al-Kájda a Islámský stát, tato skupina je nepochybně následuje.“

Její podezření o Bílých přilbách u ní zpočátku vyvolalo šok. Skupina byla založena v březnu 2013, nikoli v Sýrii, ale v Turecku a nikoliv znepokojenými místními obyvateli, ale Jamesem Le Mesurierem, britským soukromým bezpečnostním specialistou a bývalým vojenským zpravodajským důstojníkem, který nepřímo přiznal založení Bílých přileb v rozhovoru v roce 2014.

„Podle vlastního účtu Le Mesuriera, on rychle mezi jiným zvýšil přibližně 300 000 dolarů počátečního financování z Velké Británie a USA, což je údaj, který před dlouhou dobou narostl na více než 100 miliónů dolarů, když západní nevládní organizace a státy Perského zálivu začaly organizaci posílat také peníze. Ostatní zahraniční podporovatelé Bílých přileb zahrnují Nizozemsko (4,5 miliónů dolarů), Německo (4,5 miliónů dolarů), Dánsko (3,2 milióny dolarů) a Japonsko (nezjištěný údaj). Vybavení a zásoby také pocházejí od několika členských zemí EU,“ dodala.

Novinářka také poukázala na to, že „Bílé přilby“ jsou rozhodujícím úsilím v propagandě proti syrské vládě a nabízejí první „důkazy“ o „útocích chemickými zbraněmi a dalších údajných zvěrstev prováděných vládními silami, které jsou poté použity jako záminka k intervenci. U těchto útoků se často poté prokáže zinscenování  – nebo práce „opozičních sil“. Dalším zajímavým rysem jejich videí je, že nikdy nedokumentují skutečné nálety, jen následky, kde je vždy na místě velké množství kamer.

Beeleyová také uvedla, že skupina byla opakovaně usvědčena z inscenování, a že dokonce poskytla falešné fotografie a videa ze záchranných akcí, nečestně upravované videozáznamy, aby zkreslila jejich obsah a také opakovaně používala staré záběry.

Zdroj