Podle odhadů vědců velké množství popelu a prachu, které se dostalo do atmosféry v důsledku erupce, způsobilo snížení o 25 až 90 procent slunečního světla, které se dostává na povrch Země. Přitom se ukázaly být některé ekologické systémy vůči následkům erupce odolnější než jiné.

Vědci našli zlomky sopečného skla spojené s Tobou v usazeninách na dvou úsecích jihoafrického pobřeží ve vzdálenosti devět tisíc kilometrů od supervulkánu. Tyto fragmenty dopadly spolu s popelem v průběhu dvou týdnů po erupci, kdy bylo do vzduchu vyvrženo obrovské množství aerosolů.

Vědci prozkoumali rovněž stopy po lidském životu v místech, kde bylo nalezeno sopečné sklo. Ukázalo se, že lidé v Jižní Africe erupcí Toby neutrpěli a žili stále v tomto regionu, aniž by cítili potřebu migrace do příznivějších míst. Vysvětluje se to tím, že pobřeží, které hraje roli svérázné oázy, jim mohlo poskytnout dostatek potravy a zdrojů pro přežívání po dlouhou dobu.