Nachází se zde jedno z nejtajemnějších míst: Čertův hřbitov.

Poprvé se o této děsivé louce zmínili v roce 1920, když na ni náhodně naráželi lovci.

První, kdo se rozhodl prozkoumat toto místo, byl Valentin Salyagin. Agronom byl velmi zaujatý tímto ztraceným místem. Podle jeho předpokladů se v půdě nachází nějaký plyn, který otravuje zvířata.

Když Salyagin spolu s průvodcem přišli na louku, před jejich očima se objevilo následující: Uprostřed zeleného a hustého palouku se nacházela temná pustina. Nic na ní nerostlo. Kvůli experimentu agronom položil na louku několik postřelených jeřábků a borové větve. Pak si je vzal pro výzkum.

Jehlice z větví opadly a vnitřnosti jeřábků byly při pitvě spálené.

​Lidé, kteří se nacházeli na tomto místě, cítili nepohodu a bolest. Později Salyagin nalezl v centru čertova hřbitova díru, ze které šel slabý kouř. Výzkumník se rozhodl spustit na šňůře náklad, aby pochopil, jakou má díra hloubku. Ale šňůra nebyla dost dlouhá.

V letech 1986 — 1989 tady byla expedice z Taškentu, která s sebou přivezla mnoho různých měřicích přístrojů. Ve svých výkazech psali, že v některých místech byly podivné výpadky. Kompas chybně ukazoval, radiační pozadí kleslo k nule. Zapisovali dokonce impulzy s nízkou frekvencí, které se dříve vůbec nevyskytovaly. Samotnou louku ovšem nenašli.

 Nyní se na mapách Google dá najít místo, které se jmenuje Čertův hřbitov.

Ale je jedna nuance. Na tomto palouku roste tráva a lidi i zvířata se cítí normálně. Dá se připustit, že se časem Čertův hřbitov stal neškodným.