Čínští investoři za podpory oficiálního Pekingu se chovají v německé i evropské ekonomice nejen jako shopaholik v supermarketu, ale jako shopaholik s bezlimitní platební kartou. K hrůze evropských politiků Číňané skupují nejen neproduktivní aktiva jako nemovitosti nebo fotbalové kluby, ale i vysoce technologické společnosti, což může v budoucnu silně oslabit evropské konkurenční výhody v oblasti vysokých technologií.

Dalším důvodem silného znepokojení a nespokojenosti Merkelové je údajný sklon Číny využívat své značné investice v politických cílech, zvláště v zemích, které se nacházejí v takzvané „sféře prioritních evropských zájmů". Jestliže budeme nazývat věci pravými jmény, tak Čína začala být aktivní na evropském zadním dvoře (to znamená v Africe) a přímo na prahu Evropské unie (to znamená na Balkáně) a to přivedlo staré evropské elity do stavu špatně skrývaného vzteku. K nejčerstvější a dost komické epizodě došlo v Makedonii během návštěvy Angely Merkelové. Makedonský premiér se chlubil na společné tiskové konferenci. Hovořil o investiční atraktivitě své země a zmínil se o tom, že čínští investoři se podíleli na makedonské dopravní infrastruktuře. Dostalo se mu za to tvrdé odpovědi od Merkelové, která prohlásila, že použití investic jako nástroje politického vlivu „neodpovídá duchu volného trhu".

Angela Merkelová a mnozí evropští poslanci, kteří nyní agitují za omezení čínských investic do Evropské unie a zemí, na něž může mít EU politický vliv, stěží by šli na zostření vztahů s Pekingem, kdyby nebyla série významných čínských nákupů v Německu. Evropská unie se nachází na hranici obchodní války s USA a rozzlobit potencionálního spojence — to znamená Čínu — není ta nejrozumnější strategie. Ale poté, co se čínská Geely nečekaně stala největším akcionářem pýchy německé automobilové výroby, společnosti Daimler, německým politikům zřejmě selhaly nervy.

Podle názoru některých odborníků se čínská otázka bude řešit tvrdě. V interview pro australské noviny The Sydney Morning Herald analytik vlivného centra Economist Intelligence Unit Pepijn Bergsen uvedl, že podle názoru Merkelové je snížení čínského vlivu ve Střední a Východní Evropě důležitější problém než reforma Evropské unie nebo krize vyvolaná masovou migrací „uprchlíků" z Afriky a Blízkého východu do Evropské unie. Němečtí voliči jsou stěží ochotni vytyčovat priority ve stejném pořadí, ale nikdo se jich neptá.

Franck Proust, francouzský poslanec Evropského parlamentu, který prosazuje celoevropský zákon o omezení čínských investic, tvrdí, že jsou všechny šance na jeho přijetí do konce roku 2018. Samotná iniciativa pochází od Evropské komise a směřuje k tomu, že Brusel musí mít právo veta v otázkách investičních projektů nebo nákupu aktiv mimoevropskými společnostmi.

Nehledě na tvrzení poslanců Evropského parlamentu, že tento zákon je zaměřen pouze proti Číně, je málo pravděpodobné, že bude využíván výhradně k omezení čínského vlivu. Mnohem pravděpodobnější je verze, že omezení tohoto typu budou využívána evropskými úředníky prostě jako ochranná bariéra zamezující přístup jak čínským, tak i americkým nebo ruským společnostem, které by chtěly získat v Evropské unii nějaké aktivum nebo technologii, aniž aby zaplatily nebo se dohodly s evropskými politickými představiteli. Zvláště silně tímto zákonem utrpí země „mladé demokracie" z Východní Evropy, které velmi doufají, že v rámci projektu Jedno pásmo, jedna cesta dokážou obejít Berlín a Paříž a získat značné finanční prostředky. Poté, co Evropský parlament přijme omezující opatření, bude těmto zemím připomenuto, kdo je v zemi pánem, do jaké míry jsou ony samy ve skutečnosti nezávislé a v jakých evropských hlavních městech budou muset východoevropští sluhové prosit o povolení k získání peněz.

Obecně řečeno, společně s přijetím tohoto zákona bude možné konstatovat, že klasické představy o volném trhu a také o svobodném přemísťování investic a kapitálů jsou definitivně hozeny do koše. Masky jsou strženy a západní svět se vrací do epochy starého dobrého ekonomického nacionalismu a ochranných bariér.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce