Smartphony nám mají ulehčit práci a převzít část našich povinností na sebe. Nicméně neustálé upozorňování na příchozí emaily, schůzky nebo komentáře na sociálních sítích aktivuje naše stresové hormony, které vzbuzují reflexe k útěku nebo k útoku: náš tep se zrychlí, dýchání zesílí, potní žlázy se aktivují a svaly se stahují. Tato reakce nám má pomoci vypořádat se s nebezpečím, a nikoliv odpovědět na zprávu.

Podle průzkumů až 89 % vysokoškolských studentů prožívá „fantomové" vibrace telefonu, který ve skutečnosti mlčí. Dalších 86 % Američanů uvádí, že kontrolují své emaily a sociální sítě „neustále". Přitom je to velmi stresuje. Podle endokrinologa Roberta Lustiga je náš mozek kvůli telefonnímu upozorňování v neustálém stresu a napětí. Kvůli tomuto stavu náš prefrontální kortext, který odpovídá za ty nejdůležitější kognitivní funkce, prakticky přestává pracovat.

Pouze 2,5 % lidí dokáže dělat více věcí současně. Všichni ostatní se mohou plně soustředit pouze na jednu činnost. Proto pokaždé, když nás vyrušuje telefon, platíme cenu, kterou vědci označují za „náklady na přepínání". „Přepínání" rozhovorů, činností či myšlenek nás činí náchylnějším k chybám. Přepínání uspává prefrontální kortext a spouští dopamin, chemikálii, která v našem mozku způsobuje potěšení a kvůli které vzniká závislost.

Návykové aplikace, jako jsou Twitter, Facebook nebo Pokemon GO, byly vyvinuty tak, aby se v našem mozku spouštěl pocit potěšení, když někdo označí vaši fotku nebo napíše komentář k vašemu příspěvku. Jenže jak ukazuje výzkum, neustálé prohlížení Facebooku způsobuje mnohým mladým lidem depresi.

Jak upozorňuje Lustig, tyto aplikace nejsou špatné. Problém však nastává, když se jimi necháme vyrušovat nebo rozptylovat a náš mozek kvůli nim bude chtít neustále hledat neustálé potěšení, místo kterého však přicházejí deprese.