„Myslím si, že se hodně dozvíme o naše sluneční soustavě z těchto experimentů. Nechceme se dozvědět o jediné planetě. Chceme se dozvědět, jak fungují planety," řekla Dr. Sarah Horst, vedoucí výzkumný pracovník univerzity Johna Hopkina a hlavní autor studie zveřejněné v Nature Astronomy tento týden, uvádí BBC News.

Dr. Christiane Helling z Centra pro exoplanetovou vědu na univerzitě v St. Andrews uvedl, že objev je „velkým krokem v exoplanetovém výzkumu".

Vědci již dávno hledali exoplanety — nebeské tělesa rozměru Zemi, které se otáčejí kolem hvězd podobných Slunci. Super-Země a mini-Neptun, jsou nejobvyklejší skupinou dosud objevených exoplanet.

Nejbližší super-Země, Proxima b, která se nachází více než 40 bilionů kilometrů od naší planety Země, je velmi obtížné sledovat, ale vědci věří, že mraky a mlhy zahalující vzdálené exoplanety by jim měly pomoci určit teploty a chemické složení jejich atmosféry.

Vědci se domnívají, že mraky a mlhy, určující teplotu a chemii atmosféry exoplanety, mohou být vyrobeny ze šumivých minerálů, které mohou rozptýlit světlo a ovlivnit povrchovou teplotu, nebo vyjit na povrch ve formě srážek.

Dr. Horst a její tým replikovali atmosféru devíti potenciálních světů ve snaze zjistit, jak tato atmosférická chemie skutečně funguje.

Když vesmírný dalekohled Jamese Webba bude vypuštěn v roce 2019, bude vědcům poskytovat lepší přehled o atmosféře exoplanet a hledat známky života.

Sarah Horst doufá, že práce její týmu pomůže vyloučit nepřesné organické známky. Stále si myslí, že získané výsledky naznačují, že exoplanety mohou být schopny vytvářet prvky pro život.