Pro někoho je nepřijatelný Ondráček, pro jiné, například pro mě jsou nepřijatelní svými výroky lidé typu Bartoška, Bělobrádka, Udženiji, Kalouska či Gazdíka s Farským.

Nechci KSČM do toho mluvit, ale Vojtěch Filip je samozřejmě schopný organizátor a mistr vyjednávání, ale to této straně hlasy nepřidá. Stejně tak Josef Skála mluví tak sofistikovaně, že i já mu leckdy nerozumím. A o Dolejšovi snad nemá smysl ani mluvit. Ten se vždy chce médiím zalíbit, mluví jako pravdoláskař, ovšem to smyslu jeho protestní straně nedává.

Zdeněk Ondráček je ostrý jako břitva a má obrovskou výhodu, že ho pravice doslova nenávidí. To že v havlistické Praze by ho nejraději natáhli na skřipec svědčí o tom, že to dělá z hlediska své strany výborně. Oni v Praze ještě více nenávidí premiéra Babiše či prezidenta Zemana.

Konečně počkejme si na zítřek v souvislosti s inaugurací Miloše Zemana prezidentem. To bude hesel, nadávek i urážek.

Konečně to, že včera Ondráček rezignoval bude vodou na mlýn antibabišovské a antizemanovské frontě.

Liberální demokracie, kterou se mnozí ohání, je založena na nesmiřitelném střetu. K dokonalosti to dovedli v USA, kde demokraté s republikány pomalu doslova bojují na život a na smrt.

U nás proud nenávisti šíří především pravicové strany a snad nejvíce ty, kteří jsou do budoucna ohroženi propadem pod hranici zvolitelnosti, tedy lidovci, TOP 09 a STAN. Čím méně politicky znamenají, čím více znovu a znovu prohrávají v hlasovacích soubojích, tím více řvou a urážejí.

Na hrubý pytel, hrubá záplata.

Včerejší projev Ondráčka ve Sněmovně pravici doslova rozlítil. To, že je označil případně za demokratickou žumpu jim způsobilo doslova šok.

A to by trvale potřebovali. Už se nedají se svými ideologickými výlevy poslouchat. Filip a už vůbec ne Dolejš na ně nemají.

Kdyby Ondráček jednou za týden v různé obměně zopakoval svůj projev jako předseda KSČM, tvrdím, že komunisté se znovu vrátí někam k úvrati 12%.

A to je v zájmu zdravého vývoje našeho politického systému zapotřebí.

Zdroj