J. Kovář 
7.3.2018  ČNL

Jistě to nebude nic nového, co bychom neznali. Politické síly, které nejsou schopné v demokratických volbách uspět, se budou snažit, možná že i všelijakými prostředky, získat alespoň podíl na moci, když už ne moc celou. Jak na to půjdou? Demonstrace, propaganda. Většina zůstane dále většinou, ale aktivní menšina bude budit zdání o opaku. A jako vždy přijdou ke slovu i jidáši, pátá kolona ve vládní koalici. A půjde o to, kdo z koho. Výsledek je nejistý. Je pravděpodobné, že zahraniční vlivy, řečeno šetrně, již na Slovensku v nejrůznějších podobách pracují.

Pan státní tajemník ministerstva zahraničních věcí SR, Ivan Korčok, to řekl dobře. Podle něj "politický vývoj na Slovensku není nijak ovlivňovaný ze zahraničí". Ovšem pan tajemník měl mluvit nejen za svou osobu, ale především z pozice své funkce. A tam by asi musel říci něco jiného. Téměř každému je totiž zřejmé, že pan Soroš ovlivňuje, více či méně, nejeden stát v Evropě. Maďaři o tom mluví již dlouhodobě a hledají cesty, jak sorošovské vlivy v Maďarsku omezit nebo dokonce znemožnit. Mluví o zasahování do jejich vnitřních záležitostí. Že by pan Soroš byl najednou tak útlocitný, a Slovensko ponechal jeho dalšímu vývoji bez dalšího? Vždyť i na Slovensko jeho vlastní poslanci v EU posílají jakousi komisi, která má provést určitá šetření na jeho území .

Pokud se slovenským vyšetřovatelům nepovede v časově přiměřeném době odhalit vrahy a ty, kteří za nimi stojí, vnitroslovenská politická scéna se značně rozvlní.*/ Výsledky však také závisí na politických rozhovorech, které relevantní politické síly povedou. I ty mohou však za určitých okolností vést ke změnám na vládní úrovni. Zvláště když opozice se bude snažit vyhrát střet s pozicí víceméně nedemokratickými prostředky. Zejména když opozici podpoří nevládní organizace, média a určité zahraniční síly, aby Slovensko nevybočovalo z nastíněné eurounijní cesty. SR se pak může stát odstrašujícím příkladem pro ty státy, které by uvažovaly o nějaké samostatné cestě a netleskaly dostatečně silně plánům na vytvoření eurofederace, na ústřední rozdělování migrantů a na vše další, o čem páni z Bruselu a Berlína, případně i z Paříže, ve své nekonečné moudrosti dobrácky rozhodnou ve „prospěch národů“, které do své budoucnosti nejsou schopny ani vhlédnout a proto musí s vděčností na všechny budoucí časy přijímat vše to, co za ně rada moudrých v EU rozhodla.