Vo februári začal radiť ukrajinskej vláde Ivan Mikloš, v apríli sa stal poradcom prezidenta Petra Porošenka Mikuláš Dzurinda..
Připomeňme si tedy namátkou březen 2008, kdy by volilo nejsilnější opoziční stranu Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii (SDKU) bývalého premiéra Mikuláše Dzurindy podle posledního průzkumu pouze 12 procent Slováků. Celkem 14 členů bratislavské organizace SDKU vyzvalo Dzurindu k odchodu z čela strany.
„Demokrat“ Dzurinda reagoval po svém; tedy rozpuštěním bratislavských organizací SDKU. "Dosavadní struktury v Bratislavě byly nefunkční a porušovaly naše pravidla," prohlásil, byť jeho opoziční Křesťanskodemokratické hnutí prošlo vnitřní krizi. Před několika týdny předtím totiž jeho řady opustili čtyři poslanci v čele s bývalým ministrem vnitra Vladimírem Palkem.
Ke změně vedení došlo také v čele opoziční Strany maďarské koalice, když oblíbeného Bélu Bugára vystřídal v čele nevýrazný Pál Csáky. Dnes ten samý chameleon Bugár v nynější koaliční vládě Fica vyzývá k jeho odchodu z vlády…
A nyní marné pokusy o odvolání Fica: Slovenský parlament 7. července 2016 kvůli obstrukcím znovu nedokázal vyslovit nedůvěru vládě Roberta Fica. Vláda byla složená ze stran Směr-sociální demokracie (Směr-SD), Slovenská národní strana, Most-Híd.
Další pokus: Slovenské opozici se podle očekávání ani 17. února 2017 nepodařilo prosadit ve sněmovně návrh na vyslovení nedůvěry premiérovi Robertu Ficovi. Při nočním hlasování, které následovalo po zhruba 11 hodin trvající rozpravě, předsedu vlády podržela koaliční většina. Od loňských voleb se slovenská opozice pokusila premiéra odvolat ve sněmovně již podruhé.
S návrhem na vyslovení nedůvěry premiérovi přišly dvě nejsilnější opoziční strany v den, kdy Slovensko začalo předsedat Evropské unii. Fico by podle nich měl odejít zejména proto, že neodvolal ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Toho opozice kritizovala za jeho obchodování s podnikatelem Ladislavem Bašternákem, který čelil podezření z daňových úniků...
https://www.youtube.com/watch?amp=&v=igZWQGL4QgoMinistr vnitra podle opozičníků zároveň bránil vyšetření podvodu, kterého se měla dopustit Bašternákova firma při nákupu bytů. Kaliňák ale jakékoli nekalé jednání odmítá a zastávají se ho i koaliční strany... Ovšem, co se nepovedlo loni, může se povést letos; zemřel snad proto Ján Kuciak…?
Vraťme se do času skutečných mafiánských praktik, kdy byl roce 1995 obdobným způsobem vydíraného vysokého politika únos syna slovenského prezidenta Michala Kováče; stála za ním Slovenská informační služba (SIS). V televizi Markíza to v březnu 2017 potvrdil korunní svědek únosu a její bývalý příslušník Oskar Fegyveres.Hned po Lexově nástupu do SIS se jedním z jejích hlavních úkolů stalo odstranění tehdejšího prezidenta Michala Kováče.
"Už 26. května 1995 nabídl ředitel SIS premiéru Mečiarovi tři varianty odstranění prezidenta," uvádí se ve zprávě. Existenci této analýzy potvrdil i exprezident Kováč, který ji tehdy získal od lidí z SIS, kteří byli vůči němu loajální. "Věděl jsem o tom, ale netušil jsem, že se odhodlají k únosu syna," říká Kováč.
V létě roku 1995 SIS mladého Kováče, který tenkrát čelil mezinárodnímu zatykači kvůli údajnému podvodu v obchodech se společností Technopol, (stejně jako jsou nyní v Kuciakových investigativních fámách Ficovi kolegové zapleteni do údajných mafiánských a korupčních afér), unesla do Rakouska v naději, že tam bude zatčen, a jeho otec tím diskreditován. Únos řídil náměstek ředitele SIS Svěchota a osobně na něj dohlížel ředitel Ivan Lexa.
"Lexa se v den únosu, tedy ráno 31. srpna 1995, zdržoval v objektu SIS poblíž rakousko-slovenské hranice," uvádí zpráva; dále říká, že k únosu Kováče se SIS odhodlala poté, co jeho otec odmítl nabídky lukrativních privatizací, které mu SIS výměnou za abdikaci nabízela. „Únos probíhal rychle a vypadalo to, jako policejní akce. My jsme čekali na pokyn, abychom zablokovali silnici,“ řekl Fegyveres.
Když Kováč ml. vyjel od svého domu, zablokovaly ho dva vozy. „Vyskákali z nich lidé, kteří křičeli, že se jedná o policejní akci, aby vystoupil. On odmítl, tak ho násilím vytáhli z vozu a přeložili do druhého auta,“ líčil únos Fegyveres s tím, že Kováč ml. kladl odpor a křičel o pomoc. Poté Fegyveres s dalším příslušníkem SIS zatím blokovali silnici, aby ostatní vozidla nemohla projet.
Následně Kováče ml. násilím přinutili vypít značné množství alkoholu...A podle policejního vyšetřování důstojník SIS Ján Takáč 31. srpna 1995 odpoledne cestoval do Hainburgu. Telefonicky (a anonymně) pak oznámil rakouské policii, že se před hainburskou policejní stanicí v zaparkovaném Mercedesu nachází člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. Šlo o uneseného, zbitého a do bezvědomí opilého Michala Kováče mladšího... Měl štěstí, že ještě žil a nedopadl jako Ján Kuciak...
A následně pokračovala řada provokací v podobě účelových akcí, které měly v očích veřejnosti diskreditovat prezidenta Kováče. SIS se pokoušela vyvolávat ve společnosti protizápadní nálady a diverzními akcemi v sousedních zemích ztěžovat jejich integraci do NATO. Operace Omega měla vyvolat dojem, že Spojené státy protežují Maďarsko na úkor ostatních.
Akce Most měla vyvolat nedůvěru Rakouska vůči Německu. Operace Neutron měla v ČR vyvolat diskusi ohledně integrace do NATO. Cílem akce Dežo byla zase aktivace českých neofašistických skupin s cílem vyvolat v zemi rasistické skandály namířené proti Romům, a zabránit tak přijetí země do NATO. Operace Východ měla za cíl přesvědčit co nejvíce občanů Slovenska o potřebě návratu země do sféry ruského vlivu a vykreslit optimistickou perspektivu takové budoucnosti...
Jak to bylo s únosem Kováče ml.:
https://zpravy.idnes.cz/na-unos-syna-prezidenta-kovace-dohlizel-sam-lexa-fuv-/zahranicni.aspx?c=990219_003152_zahranicni_pchZa vlády Mečiara se navíc SIS zabývala monitorováním všech osob a institucí, které jakýmkoli způsobem kritizovaly vládu. Extrémem, který dokazuje, že SIS sledovala veškeré občanské aktivity, je spis s názvem Aktivity Slovenské rady rodičovských sdružení…
Po volební porážce Vladimíra Mečiara docházelo v prostředí tajné služby k hromadné skartaci dokumentů. Jen údaje od 20. října 1998 uvádějí, že bylo skartováno celkem 271 zpravodajských spisů. Jde především o spisy týkající se organizovaného zločinu, drog, nelegálního prodeje zbraní, radioaktivních látek, korupce a finančních podvodů…