Ilja Ivanovič Ivanov se narodil v roce 1870 v Kurské oblasti. Po studiu biologie přednášel na univerzitách a zabýval se umělou inseminací. Jeho současníci ho považovali za blázna, který byl posedlý myšlenkou vytvoření mutantů. Stal se totiž jedním z prvních vědců na světě, kterému se podařilo přivést na svět hybridy myší a krys, zeber a oslů nebo krav domácích a zubrů.

To však neuspokojovalo ambice tohoto vědce. Jeho snem bylo stvoření hybridu člověka a opice a od roku 1924 se aktivně snažil svůj sen uskutečnit. Podle něj úspěšný experiment bude mít „velký vědecký význam" a pozitivní dopad na prestiž Sovětského svazu. Vědci, kteří měli vůči tomu morální výhrady, opovrhoval.

Během expedice v Guinei provedl umělou inseminaci třech šimpanzích samiček lidským spermatem. Avšak ani jedna neotěhotněla. Proto se Ivanov rozhodl, že zkusí uměle oplodnit ženu pomocí šimpanzího spermatu. Jeho kolegové však tuto myšlenku nepodpořili.

Kupodivu některé ženy reagovaly pozitivně a samy se nabídly k účasti v tomto experimentu. „Prosím Vás, abyste mě neodmítl," psala Ivanovovi v dopise obyvatelka Leningradu, „s radostí se podřídím veškerým požadavkům Vašeho experimentu."

Ivanov však svou práci nedokončil. V roce 1930 se stal obětí politických represí a byl odsouzen k pěti letům vyhnanství v Almatě. Zde nadále přednášel na místní vysoké škole, avšak k pokusům na šimpanzích a lidech se již nevrátil. V roce 1932 ho zastihla mozková mrtvice a 20. března zemřel.