Připomeneme, že dlouhá soudní pře byla ukončena 28. února. Stockholmská arbitráž přece jen, navzdory očekáváním (předpokládali, že se tato instance pokusí urovnat spor), zavázala Gazprom k vyplacení Naftogazu 2,56 miliardy dolarů, čímž vyhověla žalobě ukrajinské společnosti ohledně nedodání celkového množství plynu pro tranzit.

Soudní pře byla zahájena, když celková částka požadavků Gazpromu vůči Naftogazu činila již 37 miliard dolarů a Naftohazu vůči Gazpromu 27 miliard.

Samotná smlouva podepsaná v roce 2009 poskytovala hodně možností. Měla přitom tolik různých „dodatků", že každý, kdo se v tom do konce vyznal, má být výborný právník. Stačí říct, že podle smlouvy byla základní cena plynu pro Ukrajinu „evropská" (tenkrát to bylo 450 dolarů za tisíc kubíků), ale s dvacetiprocentní slevou. Později poskytla ruská strana nejrůznější další slevy: v roce 2010 například dalších 20 % na účet platby za pobyt Černomořské flotily v Sevastopolu. Koncem roku 2013 byl zaveden dodatečný „koeficient slevy". Zkrátka již v prvním čtvrtletí 2014 činila cena 268,5 dolaru za stejný tisíc kubíků. Ale ani to nebylo všechno: tarif na tranzit přes ukrajinské území byl stanoven ve výši 1,7 dolaru za tisíc kubíků na každých 100 kilometrů.

Smlouva ale obsahovala speciální formuli růstu tranzitního tarifu a do roku 2013 dosáhl 3,4 dolaru za tisíc kubíků na sto kilometrů.

V důsledku toho je dnes tranzit plynu do Evropy levnější přes Severní proud 1 než přes Ukrajinu. A po výstavbě druhé větve Nordstreamu bude rozdíl v ceně dopravy ještě podstatnější.

….Zkrátka, hlavní, z čeho bylo možné obvinit ruskou stranu, je volba arbitráže uvedené ve smlouvě. Ale byl to daleký rok 2009 a nikdo neočekával budoucí protiruské šílenství ve všech sférách, včetně plynové. Tím spíš ze strany Ukrajiny, která za sebou dnes skutečně spaluje všechny mosty.

…Například ukrajinský prezident Petro Porošenko nedávno prohlásil, že Naftogaz má usilovat o zadržení všech aktiv Gazpromu, včetně ložisek a Severního proudu 2, v případě, že nezaplatí částku stanovenou Stockholmskou arbitráží.

Citujeme ukrajinskou televizi 112: „Nezaplatí-li Gazprom tyto peníze, má Naftogaz dosáhnout zadržení aktiv Gazpromu a zajištění splnění těchto rozhodnutí. Má dost aktiv, jako třeba Severní proud 2," prohlásil Porošenko na zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany.

Takže Berlín, Vídeň a Moskva mají zřejmě očekávat návštěvu ukrajinských soudních vykonavatelů.

Může to být směšné.

Mluvíme-li vážně, pak se hlavní výsledek a hlavní ponaučení z toho všeho vůbec netýká „sporu hospodářských subjektů".

Dokonce nepodaří-li se Gazpromu dosáhnout odvolání tohoto rozhodnutí, nezbankrotuje kvůli těmto dvou miliardám dolarů.

Ale přání obchodovat s Ukrajinou bude mít Gazprom a jeho evropští partneři mnohem menší.

Velké peníze se s těmito dobrými lidmi vydělat nedají, ale skandálů a nesvárů bude určitě více než dost. Šéfové největších německých a rakouských energetických koncernů se k tomu na začátku týdne vyslovili, a to dost jasně.

Peníze mají rády klid.

Jisté následky to bude mít zřejmě také pro Stockholmskou arbitráž. Je to přece jen komerční podnik, jehož prosperita závisí na autoritě (soud, který má pověst angažovaného, nebude prostě zařazen do arbitrážních dohod).

A stockholmští soudcové v nejbližší době zjistí, jestli toto jejich rozhodnutí stálo za ztrátu ruské „klientely".

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce