Ve Strategii národní obrany 2018, kterou nedávno zveřejnilo americké ministerstvo obrany, se tvrdí:
Severní Korea se snaží zaručit přežití režimu a větší vliv tím, že usiluje o směsici jaderných, biologických, chemických, konvenčních a nekonvenčních zbraní a zvyšujícího se potenciálu balistických raket, aby tak získala donucovací vliv na Jižní Koreu, Japonsko a Spojené státy.
A přesto nejbližší soused Severní Koreje - Jižní Korea - se vůči tomuto „ničemnému režimu“ cítil natolik bezpečně, že pozval vysoce postavené diplomaty na zimní olympijské hry do Pchjongčchangu, a navíc ještě nechal své vlastní atlety soutěžit společně se severokorejskými protějšky jako společný tým.
Součástí zahajovacího ceremoniálu byl společný nástup, zpěv a seskupení pěveckých sborů. Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una veřejně pozdravila jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Ostatní přední severokorejští lídři a diplomaté byli také přítomni a vzájemně jednali se svými jihokorejskými protějšky.
Společnost ABC News publikovala článek s názvem „Sestra Kim Čong-una si potřásla rukou s prezidentem Jižní Koreje na slavnostním zahájení olympijských her“, v němž se uvádí, že:
Po příjezdu do Jižní Koreje s delegací na vysoké úrovni si sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una veřejně potřásla rukou s prezidentem sousedního národa během dnešního zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her 2018.
Zpravodajská televize CNN uvedla, že severokorejský vůdce Kim Čong-un zašel až tak daleko, že pozval jihokorejského prezidenta Mun Če-ina do severokorejského hlavního města Pchjongjangu.
Tvrzení západních médií a politiků ohledně nebezpečí, které Severní Korea údajně představuje pro svět, je evidentně absurdní, když právě Jižní Korea, která je stále se Severní Koreou technicky ve válce, vyzvala vedení této země k účasti na takové sportovní události, kde navíc sportovci z obou zemí soutěžili společně jako tým, a lídři z obou zemí seděli při sledování her vedle sebe.
Nicméně ve zprávě CNN, nazvané „Kim Čong-un pozval jihokorejského prezidenta Muna do Pchjongjangu“, se uvádí:
Mun reagoval na výzvu naznačením, že by obě země „měly k tomu vytvořit správné podmínky“, a dodal, že je také zapotřebí společných rozhovorů mezi Severní Koreou a Spojenými státy, a požádal Severní Koreu o aktivnější účast v rozhovorech s USA, jak uvedl Kim Eukyeom (mluvčí prezidenta).
V podstatě prezident Jižní Koreje požaduje od USA svolení k tomu, aby mohl vést vlastní bilaterální jednání se svým přímým sousedem na severu. A v tom spočívají jak kořeny napětí na Korejském poloostrově (tj. zapojení Ameriky), tak součet veškerých obav USA (tj. mír mezi Severem a Jihem), zvláště na základě jejich vlastních podmínek.
Pro Severní Ameriku byla Severní Korea vhodnou záminkou k tomu, aby zůstala hluboce usazená na Korejském poloostrově, což je nepochybně součástí strategie Washingtonu - nepodnikat žádná jednání s ničemným státem, ale ještě více svírat a zabraňovat vzestupu Číny v Asii. USA také za podobným účelem udržují značnou vojenskou přítomnost v Japonsku a pokoušejí se opětovně obnovit větší vojenskou přítomnost na Filipínách, také za tímto účelem.
Jsou to právě Spojené státy, které vyvíjejí tlak na Jižní Koreu, aby si zachovala silně militarizovaný a útočný postoj vůči Severní Koreji, a každoročně pořádala vojenská cvičení společně s USA, jejichž cílem je provokovat čelní představitele Severní Koreje.