V říjnu 2015 Pentagon organizoval vznik aliance Syrských demokratických síl (SDF). Jejich cílem bylo porazit Islámský stát a umožnit Spojeným státům zachovat si své pozice v Sýrii. Přestože SDF tvoří i arabské, asyrské, turkmenské či arménské milice, právě kurdské Lidové obranné jednotky (YPG) byly páteří této organizace. YPG však Turecko považuje za teroristickou organizaci kvůli vazbám na Stranu kurdských pracujících (PKK), jež bojuje za kurdskou autonomii uvnitř Turecka.

Situace se prudce vyhrotila v lednu 2018, kdy koalice pod vedením Spojených států oznámila, že připravuje pohraniční síly v počtu 30 000 bojovníků, jež budou z větší části tvořeny oddíly YPG. Turecko tyto síly označilo „za teroristickou armádu" a ve spolupráci se Svobodnou syrskou armádou zahájilo operaci Olivová ratolest, namířenou proti kurdskému Afrínu.

Pentagon varoval, že tato operace brání úsilí zničit Islámský stát, ale jak uvádí Newsweek, později Washington přiznal turecké obavy z posílení Kurdů a neudělal nic, aby intervenci zastavil. Kurdům tak nezbylo nic jiného, než požádat Asadovu vládu o pomoc, a první provládní síly dorazily minulý měsíc do okolí Afrínu.

„Obrátili se na Asada, protože jsme jim nedali na vybranou," říká David Phillips z Kolumbijské univerzity. „Svobodná syrská armáda je džihádistická síla. Mrzačí těla kurdských bojovníků," dodává.

Tento obrat Kurdů na pozadí turecké intervence může mít zásadní dopad i na konkurenci v kontrole syrských ropných polí. Po porážce Islámského státu v Racce a Dajr az-Zauru SDF obsadily přilehlá ropná pole, která chce získat pod svou kontrolu i vláda v Damašku za podpory Moskvy. Právě u Dajr az-Zauru mělo dojít ke srážkám, kdy údajně následkem amerického leteckého útoku zahynuli ruští žoldnéři. Teď však kurdské oddíly SDF opouštějí své pozice, aby mohly bojovat proti Turecku u Afrínu, čehož může využít syrská armáda.