„Myslím, že je zcela správné, že Vladimir Putin nevede standardní kampaň, v níž by měl vést debaty s lidmi, z nichž většina toho v politice opravdu moc nedokázala," řekla v rozhovoru pro Sputnik předsedkyně Institutu slovanských strategických studií v Praze ISSTRAS, politoložka Radmila Zemanová-Kopecká.

Zemanová-Kopecká: Výjimkou je snad Vladimir Žirinovský z Liberálně-demokratické strany, který má sice svérázný projev, ale návrhy, které předkládá ve Státní dumě jsou v drtivé většině ve prospěch Ruska. Přesto ani on není pro stávajícího prezidenta vážnou „konkurencí". Za prezidenta mluví jeho činy a v tomto případě se Vladimír Putin opravdu má, o co opřít. Z takřka rozbité země vytvořil stát, s nímž se dnes na světové mezinárodní scéně prostě musí počítat.

Jak si myslíte, že se ruská prezidentská kampaň liší od české prezidentské kampaně s jejími vášněmi a skutečným politickým bojem?

Právě naopak! V samotném průběhu vstupu dalších kandidátů, vnímám jako občan České republiky velmi zajímavou analogii. Víte, připadá mi to téměř jako kopie toho, co se odehrávalo v lednových prezidentských volbách v České republice. Také se zničehonic „odněkud" vynořil protikandidát stávajícího prezidenta Miloše Zemana — Jiří Drahoš. Vzdělaný, ale bez jakýchkoli politických zkušeností ve vysokém úřadě, bez známek zkušenosti samotné politické práce, ale zato s velkou podporou odpůrců stávajícího prezidenta. A to stejné se odehrává v Rusku. Úspěšný podnikatel Pavel Grudinin (nominován Komunistickou stranou) se náhle objevil, žádný politický úspěch za sebou nemá. A jeho „proletářské" pojetí úřadu prezidenta se znárodňováním a velmi tvrdými tresty pro zlodějské úředníky až příliš viditelně nesouzní s jeho vlastními majetky a cestou, jak je nabyl.

Ruský prezident je podle ústavy nejen jejím garantem, ale má na starosti zahraniční směřování země.

Ani jeden z protikandidátů Putina nemá v této věci znalosti na potřebné úrovni. O čem má s nimi prezident diskutovat? O klišé, které protikandidáti neustále deklarují? Má snad diskutovat s Xénií Sobčakovou, která moderovala poněkud podivný pořad Dom 2 a pro „rozumy" si zajela do USA v době kampaně? Nebo s panem Grudininem, který „zapomněl" uvést při registraci své kandidatury několik „málo" miliard v nemovitostech, cenných papírech i penězích? Je třeba si uvědomit jednu podstatnou věc. Cílem většiny těchto kandidátů není zvítězit, protože je jasné, že Putina nikdo z nich neporazí. Jejich úkolem je odebrat mu, pokud možno, co nejvíce procent ve snaze snížit míru podpory prezidenta Putina. Toho čeká velmi náročné období vládnutí, jehož hlavním cílem bude zajistit nezpochybnitelnou a stabilní suverenitu Ruska s co nejmenšími stresy pro obyvatelstvo. A k tomu potřebuje co největší důvěru a podporu národa. A to není v zájmu „zahraničních partnerů" Ruska, jejichž podporou nezřídka Putinovi protikandidáti disponují.

Český prezident se podobných debat také neúčastnil…

A jsem přesvědčená, že jednal správně. Do debaty vstoupil až v druhém kole s panem Drahošem, kdy už bylo jasné, že pan Drahoš je ten člověk, který z toho davu protikandidátů má nejmocnější loby, která ho protlačila do „finále". To ale v Rusku nehrozí, protože si ani nelze představit, že by se v Rusku při preferencích pana prezidenta Putina vůbec nějaké druhé kolo uskutečnilo. V současné době nevidím žádného kandidáta na úřad prezidenta RF. Je třeba vzít v úvahu, že prezident Putin prošel nejen prací důstojníka zpravodajských služeb, ale je dokonale obeznámen také s prací regionálního vysokého úředníka. V mezidobí, kdy prezidentský úřad zastával Dmitrij Medveděv, předsedal Vladimír Putin ve vládě RF, takže je dokonalé znalý také exekutivy. Proto je také schopen velmi konkrétně a adekvátně reagovat na stížnosti občanů, právě díky znalostí exekutivy. Přesto, že hlavním směrem činnosti Vladimira Putina by měla být zahraniční politika, musí stávající prezident dost často řešit věci, které nespadají zrovna do kompetence jeho úřadu. Od barbarského znečišťování životního prostředí, přes kradoucí úředníky, až po výši platů lidí v Rusku. A on se je snaží řešit, jak jen mu to kompetence jeho úřadu a ústava umožňují.

Ale bude to poslední volební období prezidenta Putina. Každopádně ho po roce 2024 bude muset někdo nahradit.

V tomto období bude třeba řešit velmi náročnou otázku prezidentova nástupce, až v roce 2024 toto své období Putin ukončí. A to nebude snadné, právě proto, že zatím se tak silná osobnost v Rusku neprojevila. Pro toto období prezident rozhodně nemá silného protihráče. Souhlasím s těmi občany Ruska, kteří si uvědomují, že Rusko zažívá mimořádně náročné období a že nestačí, aby byl prezident jen skvělým „civilním" lídrem, ale je nutné zvolit člověka, který bude zároveň silným a schopným vrchním velitelem ruských vojsk. A i v této roli nikoho jiného, než stávajícího prezidenta prostě nevidím.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce