Josef Mrázek
3. 3. 2018
Spor o to, kdy je pro společnost při řešení jednoduchých zásadních otázek lepší použít přímou a kdy zastupitelskou demokracii, by neměl vznikat, protože dobré rozhodnutí se dá očekávat od znalých, schopných a poctivých občanů, ať už se rozhodují jako jednotlivci, nebo jako zastupitelé. Bohužel, kvalitu zastupitelského orgánu náš volební systém nezaručuje a deformace rozhodnutí těchto orgánů vnějšími vlivy může být velká. Na druhé straně při referendu jako nástroji přímé demokracie má velkou příležitost manipulace pomocí zneužití sdělovacích prostředků.
Většina aktérů naší politické sféry odmítá rozhodnutí dobrá pro občany, pokud nejsou zároveň výhodná i pro ně, a proto dávají přednost zastupitelskému rozhodování, jehož zmanipulování je snazší a může být i levnější. V obou případech může být příčinou špatného rozhodnutí jak převažující hloupost a neznalost, tak i manipulace a různé formy korupce.

Strach, že by občané mohli prosadit svůj zájem cestou referenda převládá, a proto se přijetí pořádného zákona o referendu stále vleče a jeho obsah je upravován tak, aby zákon nebyl prakticky k ničemu. Ukážeme si, jak přitom navrhovatelé likvidačních úprav odhalují své ledví. Snahou je, co nejvíce ztížit konání referenda, omezit předmět rozhodování na věci bez významu, požadovat vysokou účast a zpochybnit závaznost výsledku.

K vyžádání referenda na celostátní úrovni by mělo stačit 50 000 podpisů občanů, nebo 10 podpisů členů parlamentu, na nižších úrovních přiměřeně méně. Účast by neměla být limitována vůbec, protože důležité je jen, aby každý měl možnost se zúčastnit, nebo rozhodnutí nechat na druhých, i to je účast. Referendum vyhlášené jako závazné, musí v případě i jen prosté většiny platit.

Vyloučení některých předmětů hlasování, jako zavedení trestu smrti, výše daní a jejich zrušení, nebo obsah vysokých mezinárodních zákonů, je většinově uznáváno bez námitek.

Naproti tomu ale je nepřijatelné vyloučení hlasování o mezinárodních smlouvách zakládajících členství, například v EU nebo NATO, zvláště když se podstata těchto subjektů a okolnosti velmi změnily. Při vstupu do EU se konalo referendum a nebylo vyhlášeno, že jde o nevratnou změnu.

Odmítáním referenda o výstupu z EU strany porušují slib, na základě kterého dostaly hlasy. Většina z nich měla přijetí zákona o referendu ve volebním programu a jestli to měl být nepoužitelný zákon, nebo zákon opět odkládaný, dopustily se podvodu.

Tak jako se nepřipouští hlasování o zavedení trestu smrti, tak se také nesmí bránit lidem, aby odmítli členství v organizacích, které je ohrožují na životě přímo, nebo zničením prostředí ve kterém žijeme.