Úložiště se nachází v norském městě Longyearbyen na ostrově Západní Špicberk souostroví Špicberky. Je to nejsevernější obec na světě, která má více 1000 obyvatel. Název města pochází od amerického inženýra Johna Munroe Longyeara, který založil město v roce 1906. Za deset let po založení ovšem prodal obec norské společnosti.

Do 90. let se tady těžilo uhlí, nyní ale má město jiný úkol: Špicberské globální úložiště semen.

Nachází se v zóně věčně zmrzlé půdy (permafrostu), tektonická aktivita tady je velice nízká. Vstup je umístěn na výšce 130 metrů nad úrovní moře, proto se nebojí zvýšení úrovní Světového oceánu. Samotný bunkr se nachází na hloubce 120 metrů, v jeho místnostech se udržuje stálá teplota 18 stupňů pod nulou.

Každá země dostala místo pro své vlastní skladiště. Vypadá to jako typické skladiště stejných krabic ve skříních.

Zajímavě v Longyearbyenu je také to, že tady je zakázáno umírat. Nařizuje to příslušný zákon. Špicberky jsou územím bílých medvědů. Pohřbít zemřelého v podmínkách věčné mrzlé půdy není možné: mráz udržuje těla mrtvých dlouhou dobu, což přilákává medvědy. Těžce nemocné a zemřelé převážejí na území Norska.