Časopis uvádí stručnou historickou informaci a připomíná, že Korejský poloostrov byl okupován japonskými vojsky v letech 1940-1945. Tyto události se negativně odrazily na vztazích dvou států a vedly k růstu antagonismu mezi Japonskem a KLDR, který vznikl v roce 1948. Dalším problémem ve vzájemných vztazích dvou států je historicky vytvořená osa Tokio-Washington-Soul, která aktivně odporuje politice Severní Koreje v regionu.
Mnohem horší bude jaderný útok na vládní struktury v tokijské čtvrti Kasumigaseki, který připraví o život více než 24 tisíc lidí, dalších 91 tisíc bude zraněno. Ovšem nejničivější bude útok na japonské ministerstvo obrany v Šindžuku. Podle údajů odborníků se obětí tohoto útoku stane asi 57 tisíc lidí a dalších 128 tisíc bude zraněno. Radioaktivní déšť od tohoto útoku, jak zdůrazňují odborníci, bude ten nejničivější a zasáhne nejhustěji osídlené obvody Tokia.
Přitom analytici uvedli několik faktorů, které mohou ovlivnit počet obětí a zraněných následkem jaderného útoku na japonské hlavní město. Z jedné strany dopravní systém v Tokiu může sloužit jako dočasný kryt v mimořádných případech. Z druhé strany může rovinatá krajina způsobit slepotu a další problémy se zrakem u svědků jaderného výbuchu.
Časopis uvádí, že následkem rozsáhlého jaderného útoku na japonské hlavní město zahynou desetitisíce lidí a miliony lidí budou zraněny. Odborníci tvrdí, že takový scénář povede ke kolosálním škodám, které Tokio nevidělo od doby 2. světové války.
Podle názoru odborníků podobná hodnocení možných následků připomínají ohromnou sílu jaderných zbraní a ukazují na nutnost kompletního vzdání se podobných druhů zbraní.