Fyzici ochladili atomy stroncia na teplotu, jež má blízko k absolutní nule. Tím získali Boseho-Einsteinův kondenzát, ve kterém mohou být všechny atomy v minimálním energetickém stavu. Je to dáno tím, že stroncium je boson, tj. může být v jednom kvantovém stavu s ostatními bosony. To je odlišuje od fermionů, k nimž patří například elektrony, které nejsou schopné být v jednom energetickém stavu.

V kondensátu atomy stroncia nelze navzájem rozlišit (jsou totožné), to znamená, že nelze zjistit, kde se jaká částice nalézá, a celý systém se začíná chovat jako jeden celek. V tomto stavu lze kvantové efekty sledovat pouhým okem. Mezi ně například patří supratekutost.

Vědci nechali působit laser na jednu z částic Boseho-Einsteinova kondenzátu a vytvořili tak Rydbergův atom, ve kterém je elektron vzdálen od jádra natolik, že se dovnitř orbity vešlo 170 dalších atomů stroncia. Tento systém je stabilní, neboť jeho celková energie je menší kvůli slabému rozptylu excitovaného elektronu na neutrálních atomech. Podle vědců nová hmota, jež byla pojmenována jako Rydbergův polaron, může existovat pouze za nízkých teplot, neboť vazba mezi atomy je velmi křehká.