Generál Mráz nutí Evropu zamilovat si Gazprom

Ivan Danilov 
11. února 2018

V zimě 2018 došlo k významné události: generál Mráz se dříve specializoval na obranné a partyzánské akce na území Ruska, od letoška diverzifikuje svoji činnost a své zájmy uplatňuje na evropském trhu s plynem.

Agentura Bloomberg informuje, že „zmrazené vztahy Evropy s Gazpromem začínají tát“ a samotný Gazprom mluví o rekordních dodávkách plynu do EU a o tom, že jeho podíl může být v roce 2035 více než čtyřicetiprocentní. Britský odborník v oboru přírodního plynu míní, že dnes, bez ohledu na rok 2014 a jeho následky, musejí obě strany urovnat své vztahy. Dnes mezi nimi tají ledy v souvislosti s tím, jak se korporace připravují finalizovat své strategické plynovody do Evropy. 

Důležitým faktorem je evropské klima, které se odmítá řídit scénáři globálního oteplování. V podmínkách dosti drsné zimy (to podle evropských měřítek) se najednou ukazuje, že EU má celkem omezený seznam dodavatelů plynu, kteří by mohli v nezbytném případě významně zvýšit objem modrého paliva do mrznoucí Evropy. Ten seznam má jen jednu položku – prvním i posledním bodem je Gazprom. 

Praxe ukázala, že ani americký, ani katarský LNG nemůže přes veškerá přání hrát roli záchranného kruhu. Na nedávné tiskové konferenci Gazpromu uvedlo jeho vedení pro Američany dosti zarážející analogii: americký zkapalněný plyn představuje pro evropský trh pouze několik kapek kávy a několik kapek evidentně nestačí k tomu, aby vyvolaly velkou bujarost.

V dohledné době se situace stane pro EU ještě horší. Norsko již nemůže zvyšovat objemy dodávaného plynu a Nizozemsko bude muset brzy těžbu na svém největším ložisku v EU snížit dvakrát. Podstata je v tom, že ložisko Groningen, které těží ročně průměrně 24 miliard kubíků paliva, je velmi staré a velice nevýhodně položené. Holandská vláda dospěla k závěru, že kdyby se vytěžily tyto strategické zásoby „do poslední kapky“, vyvolalo by se na severu země skutečné zemětřesení a pokud nebude rychle ukončeno čerpání suroviny z hlubin, může být výsledek nepředvídatelný a katastrofální. 

Pro evropský trh s plynem bude mít snížení těžby na 50 % vážné následky. Ztratí se například takové množství plynu, které by stačilo Ukrajině na polovinu roční spotřeby. Obzvláště pikantní je, že zaměnit palivo za dodávky z EU nebo z Norska je silně problematické, až nemožné. Spolu s perspektivou studených zim v budoucnu je to závažný stimul ke změně vztahu mezi EU a Gazpromem. Funkcionáři se přesvědčili, že euroatlantická solidarita nenahradí palivo v bytech a surovinu pro chemický průmysl. Konkurenci ruskému plynu nepředstavují ani alternativní dálkové plynovody. 

Před několika lety media, politici i experti byli nadšeni projektem Nabucco, který měl výrazně odsunout Gazprom z evropského trhu. Dnes je již mimo pozornost. Hlavní neuskutečněný projekt ke snížení podílu ruského plynu v Evropě je plynovod Katar – EU. K němu se vázaly velké naděje. Ty padly především zásluhou velkolepé práce ruské armády v Sýrii. 

S ohledem na oznámení, že mezi EK a Gazpromem „tají ledy“ je možné považovat za příznačné prohlášení šéfa projekční skupiny Nord Stream 2 AG Matthiase Warniga, že bude-li EU měnit směrnice tak, aby blokovala Severní proud-2, podá na ni žalobu o náhradu škody způsobenou akcionářům projektu.

Nyní trvá na blokování projektu jen Polsko, ale s malou šancí na úspěch. Podmínky M. Warniga dávají další argument zastáncům Severního proudu-2 uvnitř samotné EK, která tak začíná chápat, že se bez Gazpromu neobejde. 

Hlavními poškozenými jsou v této historii země a společnosti, které chtěly získat politický a finanční kapitál na snaze EU snížit závislost na ruském plynu. Polsko, Ukrajina a pobaltské země vsadily na to, že EU bude ochotna zaplatit jakoukoliv cenu a jít na jakékoliv oběti, jen aby uškodila Rusku a jeho plynovému gigantu. Tato sázka se ukázala být velkou chybou a její cena i rozměr ještě bude znát. 

Převzato z Rusvesna.su