Noviny připomínají, že Norsko je na prvním místě v počtu medailí na Olympijských hrách v Pchjongčchangu, přičemž právě lyžaři přinesli svému týmu téměř polovinu všech zlatých medailí.

Podle veřejně dostupných údajů norští sportovci vzali s sebou na Olympiádu 6 tisíc dávek preparátů proti astmatu. To mnohonásobně — řádově v desítkách — překračuje počty dávek u ostatních týmů. Nutnost takového objemu léků vyvolala pochybnosti u Seppelta, který natočil film na toto téma za podpory švédského televizního kanálu SVT.

Podle slov DW u atletů, vystupujících v zimních disciplínách na výdrž, může často vzniknout takzvané astma fyzické zátěže. Proto není divu, že lyžaři, užívající prostředky proti této nemoci, jsou téměř v každém týmu.

Například v roce 2015 dostalo 11 ruských sportovců povolení k terapeutickému používání (TP) takových léků.

Je zajímavé, že pokud atleti nepřesahují určité objemy spotřeby, nejsou povinni o tom informovat antidopingové agentury.

Nicméně rozsah tohoto jevu mezi norskými lyžaři již mnoho let upoutává pozornost tisku a sportovní veřejnosti. Před dvěma roky se velmi aktivně projednávala skutečnost, jak Norové používají protiastmatické prostředky. Tehdy byl při porušování pravidel TP přistižen jeden ze světových vůdců lyžařského sportu Martin Sundby, který opakovaně převyšoval povolenou dávku léku proti astmatu.

Nicméně Sportovní arbitrážní soud došel k závěru, že Nor to udělal neúmyslně, a Sundby byl pouze diskvalifikován na dva měsíce a byla mu zrušena dvě vítězství na Světovém poháru. V Pchjongčchangu už lyžař vyhrál jednu stříbrnou a dvě zlaté medaile, zdůrazňuje DW.

Ve svém novém filmu se Seppelt odvolává na výzkumy dánských vědců, potvrzující anabolické účinky na lidský organismus některých léků proti astmatu. „Je to zcela jasná „díra v plotě" pro lidi, kteří chtějí používat doping," tvrdí novinář. Podle jeho názoru je to „obrovský problém" pro světový sport, jehož řešením je třeba se aktivně zabývat, dochází k závěru Deutsche Welle.