Radnice chce, aby církve platily daně z veškerých nemovitostí kromě samotných chrámů, a již začala zastavovat účty za propadlé platby z minulých let. Církve tvrdí, že toto rozhodnutí porušuje status quo, který upravuje vlastnická a přístupová práva ke kostelu.

„Systematické a bezprecedentní útoky na křesťany ve Svaté zemi tím nejtvrdším způsobem porušují ta nejzákladnější, ab anitquo (trvající od starověku) a suverénní práva a tím ničí delikátní tkáň vztahů mezi křesťanskou komunitou a místními úřady. Proto (…) jako protestní opatření přijímáme bezprecedentní krok a zavíráme Chrám Božího hrobu," stojí v prohlášení, které podepsali patriarchové řecké pravoslavné a arménské církve spolu s katolickým správcem Svaté země.

Organizátoři akce prozatím nesdělili, kdy se kostel opět otevře. Původně se předpokládalo, že akce nebude trvat déle než hodinu.

Chrám Božího hrobu má ve správě několik církví a považuje se za největší svatyni křesťanů, kteří věří, že byl postaven na místě, kde došlo k ukřižování, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.