V dubnu minulého roku americký prezident Donald Trump dal příkaz k raketovému útoku proti cílům v Sýrii jako reakci na použití chemických zbraní ze strany syrské vlády. Učinil to během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Během pojídání dezertu mu americký hostitel sdělil, že právě vypálil 59 tomahawků.
Tato demonstrace síly a americké rozhodnosti byla součástí nátlakové diplomacie, která měla přinutit Peking ke spolupráci s Washingtonem na řešení severokorejské krize. Avšak ve světle hrozby vojenské a obchodní konfrontace má Čína čím odpovědět.
V polovině 90. let Čína konsolidovala svou kontrolu téměř nad celým světovým trhem vzácných zemin, zatímco Spojené státy uzavřely své poslední doly v roce 2002 kvůli tomu, že jejich provoz nebyl výnosný. Poslední americká těžební společnost Magnequench byla prodána členům rodiny Teng Siao-pchinga, někdejšího čínského vůdce, kteří podnik zavřeli a v roce 2003 ho přestěhovali do Číny.
Svým dumpingem Čína zničila většinu ostatních producentů vzácných zemin a teď kontroluje 80 % světové produkce. Vzácné zeminy, jako jsou dysprosium, neodym, praseodym, samarium nebo terbium, se používají ve výrobě raketových naváděcích systémů, chytrých bomb, radarů a dalšího vybavení.
„Pentagon vytvořil všechny své vyspělé zbraně na čínském tekutém písku," neúprosně konstatuje Defense One.