Mezitím ta fakta, která zjistil Sputnik, svědčí o tom, že palbu, jež měla za cíl provokovat, prováděli odstřelovači pracující pro opozici.

Střel do Ukrajiny

Napětí v centru ukrajinského hlavního města začalo růst od poloviny února 2014, ovšem ještě večer 17. února situace z pohledu Janukovyče nevypadala jako beznadějná. Během následujících dvou dní se ale situace prudce změnila. Opět začaly probíhat střety mezi policisty a opozicí, což vedlo k obětem.

Vláda se pokusila situaci uklidnit. Prezident Janukovič se s opozicí domluvil na příměří. Dvacátého února byl vyhlášen celonárodní smutek. Ironií osudu tento den vstoupil do historie jako den masové vraždy v centru ukrajinského hlavního města. Zemřelo 53 lidí, z nich bylo 49 protestujících a čtyři příslušníci bezpečnostních složek.

Po vítězství přívrženců majdanu obvinili z krveprolití bezpečnostní složky. Podle informací komise, v jejímž čele stál generál Gennadij Moskal, zahájili palbu snipeři Krymského územního velení Vnitřních vojsk.

Pochyby o pravdivosti této verze vznikly prakticky hned. Již v březnu roku 2014 byl publikován záznam rozhovoru nejvyššího představitele EU pro mezinárodní otázky Catherine Ashtonové s ministrem vnitra Estonska Urmasem Paetem. Z besedy bylo jasné, že stříleli snipeři opozice. V roce 2018 byla odhalena nová svědectví, která to potvrzují.

„V základech nové ukrajinské vlády je krev a lež," říká bývalý ukrajinský premiér Nikolaj Azarov.

Jak se vzdal Janukovyč

Události, které následovaly po střelbě, se staly kolapsem ukrajinského státního systému. Viktor Janukovyč, prezident, který byl zahnaný do kouta, odmítl klást odpor. 21. února podepsal se zástupci opozice Dohodu o řešení politické krize: v zemi byly zahájeny předčasné parlamentní volby. Radikální část majdanu — organizace Pravý sektor — se ale nespokojila s částečnou kapitulací Janukovyče.

Vládě, která se vzdala, vyhrožovali pokračováním násilí, pokud prezident neodstoupí. Janukovyč tento požadavek de-facto vyplnil 21. února večer. Opustil Kyjev.

Ukrajinu ovládl chaos. Opoziční aktivisté podle vlastní vůle měnili vládu v regionech a obsazovali státní zařízení. Janukovič, který reálně neřídil zemi, de-jure odmítá přiznat porážku. Moc získali lídři hnutí majdanu, kteří jednají bez legálních základů.

Pořádkové jednotky opustily vládní čtvrť, která byl okamžitě obsazena opozicí. Výměna vlády byla upevněna. V podmínkách, kdy nebylo známo, kde se nachází prezident a jeho příznivci nekladli odpor, Andrej Parubij prohlásil, že opozice zcela kontroluje Kyjev.