Podle výzkumu Karolinského institutu ve Stockholmu, který byl provedený jménem vládní agentury Národní zdravotní rady, loni sebevraždu spáchalo 12 dospívajících žadatelů o azyl. V roce 2016 to bylo méně než 10. V roce 2015 vůbec nebyly registrovány případy sebevraždy v této skupině, jak uvádí reportér SVT.

Většina z těchto sebevrahů byli muži mladší 21 let. Skoro všichni byli původem z Afganistánu a požádali o povolení k pobytu v roce 2015.

Některé žádosti byly odmítnuté, některým se však podařilo povolení k pobytu získat.

Sebevražda se stala hlavní příčinou smrti dětí bez doprovodu v porovnání s počtem dětí, které přijely do Švédska s opatrovníkem.

„Jsou to velice znepokojující čísla. Mladiství bez doprovodu, kteří žádají o azyl, potřebují pomoc a léčbu. Musíme zabránit dalším případům sebevražd, „ říká Petra Rinmanová, ředitelka odborného střediska pro děti a mladistvé bez doprovodu.

Ovšem sledování sebevražd mezi žadateli o azyl je komplikované, protože nemají „švédské pojištění". Proto jsou údaje čerpány z několika zdrojů — Migrační rada, Národní rada soudního lékařství, různé nevládní organizace.

V roce 2015 Švédsko přijalo přes 35 000 „dětí bez doprovodu", které žádají o azyl. Pak následovalo 2 200 v roce 2016 a 1 300 v roce 2017. Následné výzkumy Národní rady soudního lékařství zjistily, že 80 procent z těchto přistěhovalců byli zletilí.