Zmrzlé horniny začaly postupně tát, půda se začala propadávat a tento geologický jev se začal každoročně zvětšovat.

Nyní má trhlina více než 1,5 km na délku a asi 120 metrů na šířku. Satelitní snímky ukázaly, že kráter se zvětšuje každoročně o 15 metrů a při teplém počasí o 310 metrů.

Podobné praskliny se nachází i v Grónsku a Kanadě. Ale v Batagajce je kráter dvakrát hlubší než ostatní, proto přitahuje vědce z celého světa.

Místní obyvatelé tomuto místu se vyhýbají na sto honů a prasklinu nazývají „bránou do pekla", protože občas jsou slyšet strašné zvuky. Vědci to vysvětlují tak, že se sype půda.

Paleontologové nazývají Batagajku „bránou do minulosti". Protože v hloubce se dají prozkoumat různé geologické epochy, vždyť některé krasy vznikly před 200 000 let. Už byly nalezeny pozůstatky mamutů, bizonů a pižmoňů severních.