PravýProstor
Mnoho lidí volilo ANO kvůli jeho kritickému postoji vůči EU a odmítání eura. Premiér Babiš sice i dnes mluví stejně jako před volbami, ale jeho ministři dělají kroky, které jsou s dřívějším eurokritickým postojem ANO neslučitelné.
Před několika dny schválila vláda, která nemá důvěru, přistoupení České republiky k fiskálnímu paktu EU. A ministryně Schillerová se nechala slyšet, že je „ostuda, že k tomu došlo tak pozdě“. Zřejmě vnímá pouze ekonomické ukazatele a to je špatně.

Ministři by se měli vyznat ve svém rezortu, ale hlavně musí umět politicky myslet. Dvojnásobně to platí o euru, protože to je především politický projekt.

Euro je nástroj k tomu, aby bylo co nejvíce zemí sešněrováno do centralistického molocha, známého jako Spojené státy evropské.Mocensko-politická funkce eura je vidět na tom, že evropské mocnosti eurozónu zachraňují doslova za každou cenu.

A proto by měl Andrej Babiš paní Schillerové vysvětlit, že přistoupení k fiskálnímu paktu EU má hlavně mocensko-politický význam. Proč? Již teď Česká republika spoluodpovídá za dluhy eurozóny. A fiskální pakt je lano, které nám na krk poutá mlýnský kámen zemí jako Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Francie.

To vše zřejmě uniklo nejenom paní ministryni, ale i většině ministrů. Andrej Babiš jistě hlasoval proti, protože to slíbil voličům, ale zřejmě se neprosadil. A proto je na nás, obyčejných občanech, abychom naše „ne“ euru opakovali stejně vytrvale a hlasitě, jako naše „ne“ tzv. uprchlíkům. Pomůžeme tak premiérovi, aby splnil své předvolební sliby, ale hlavně pomůžeme sami sobě. Když se nám to nepodaří, tak do eura jednoho dne sklouzneme úplně a doplatíme na to jak my tak i naše děti. A děti našich dětí.

A ještě jedna poznámka na závěr. Jisté je, že by vláda za účasti Realistů k fiskálnímu paktu nikdy nepřistoupila. Odmítnutí eura je v našem programu. A my sliby plníme.