Premiér to oznámil během svého vystoupení na Mnichovské konferenci o bezpečnosti.

„Potřebujeme více vzájemné spolupráce. Potřebujeme více tanků a méně analytických center, kterých máme i tak dost. Jde o to, že musíme více jednat než mluvit, vzhledem k současnému hybridnějšímu dialogu, který nám vnucují někteří hráči, jako je IS a Rusko," řekl polský premiér na konferenci.

Dodal, že obrana hranic má být jedním z priorit Evropy, pokud „chce postupovat dále".

„Pro mě je silná Evropa — Evropa s nejlepším obranným sektorem, s těsnější spoluprací a s větší obranou hranic," zdůraznil Mateusz Morawiecki.

Podle slov polského premiéra Rusko zařadilo téma informační války „do programu dne evropské a světové politiky". „Kdy mluvíme o evropské bezpečnosti, musíme chápat, že ruská otázka přestává být otázkou jen střední a východní Evropy, tahle otázka vyvstává před celou Evropou a NATO," dodal Morawiecki a vyzval všechny země NATO, aby plnily závazky, týkající se vyčlenění (prostředků ve výši) dvou procent HDP na obranu.

„Válčit se nechystají"

Doktor politických věd, profesor Moskevské státní univerzity Andrej Manojlo, je přesvědčen, že Polsko ve skutečnosti neplánuje bojovat s Ruskem, poněvadž chápe reálné rozmístění sil.

„V Polsku většinou nesedí nahoře hloupí lidé. Velmi dobře chápou, že v případě reálného konfliktu s takovým vojenským gigantem, jako je Rusko, bude Polsko rozmáčknuto velmi brzo. Je jasné, že nechtějí s nikým válčit ani se bránit. Chtějí vydělávat peníze. A vysávat je z těch, kdo je připraven za tuto záležitost platit," domnívá se politolog.

Podle jeho slov chce Polsko umístěním nových základen na svém území získat více peněz do státní pokladny.

„Více tanků znamená více vojenských základen. Bude více základen, bude větší příliv peněz do polského rozpočtu. Velká seskupení NATO na území Polska je ohromné zajištění, které se realizuje pomocí smluv o dílo s lokálními výrobci. Rovněž je to stavba infrastruktury kolem těchto základen, vytvoření pracovních míst plus peníze za pronájem těchto základen, které mají jít do polského rozpočtu. Analytická centra nestojí nic, protože se pronajímá malá kancelář. Aby centrum začalo fungovat, stačí mít kvalifikované odborníky, ne Poláky, a zakoupit pro ně propisky, stoly a další věci," zdůraznil Manojlo v rozhovoru pro RT.

Kromě toho, podle profesorova názoru, Polsko prostě spekuluje na téma „ruské hrozby".

„Dnes jsou dva spekulační trendy. První je mýtická hrozba ze strany Ruska. Druhá je hrozba ze strany IS. Pokud by příslušníci IS běhali po Polsku, polský premiér by požadoval vytvoření základen ještě i proti IS. Znamená to, že zbývá jen jediný informační trend, jež Polsko provozuje docela předpovídatelným způsobem," dodal profesor.

Nedostatek zdravého rozumu

Připomeňme, že ve dnech 16.-18. února se v Mnichově koná 54. Konference o bezpečnosti.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil informace některých zemí o ruské hrozbě jako iracionální mýtus, který vznikl jako důsledek nepochopení Ruska. Teď koluje iracionální mýtus o „všemocné ruské hrozbě".

„Během uplynulých desetiletí Evropská unie nedokázala najít zlatou střední cestu ve vztazích s naší zemí. V devadesátých letech o Rusku dominovala představa jako o „učedníkovi", kterého je třeba, nehledě na námitky, učit západním standardům. Teď koluje iracionální mýtus o „všemocné ruské hrozbě", jejíž stopy se snaží najít všude: od brexitu až po katalánské referendum," prohlásil ruský ministr zahraničí na konferenci v Mnichově.

Zdůraznil, že oba stereotypy jsou hluboce mylné.

„Svědčí pouze o nedostatku zdravého rozumu a pochopení naší země," podotkl Lavrov.