První se pod dokument podepsal Jan Kavan, bývalý ministr zahraničí ČR z let 1998-2002 a předseda Valného shromáždění OSN v letech 2002-2003. Sputniku vysvětlil, proč takový krok udělal.

Kavan: Udělal jsem to, protože jsem stále hluboce přesvědčen, že jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 bylo porušením mezinárodního práva a vytvořilo to velmi nebezpečný precedens <…>. Myslím si tedy, že je to velmi nebezpečné, například Katalánci se na to mohou odvolat někdy v budoucnosti, podobné snahy jsou i jinde, kde se chtějí odtrhnout od zemí, jichž jsou nedílnou součástí, což je samozřejmě i porušení Helsinských dohod. Já nejsem tak naivní, abych se domníval, že ta petice povede k tomu, že česká vláda to uzná a zruší. To se nestane. Na druhé straně by to mohlo vyvolat diskuzi o uplatňování a respektování mezinárodního práva a o té situaci, kdy se Srbsko snaží vstoupit do Evropské unie, což já samozřejmě podporuji, ale Evropská unie mu klade jako podmínku, že nejdřív musí uznat nezávislost Kosova. To vnímám téměř jako ultimátum, jako vydírání. A to je špatně. Já jsem pro to, aby Priština i Bělehrad vstoupily do EU simultánně, ale po vzájemné dohodě, kterou by Evropská unie měla zprostředkovat. To všechno jsou důvody, o nichž si myslím, že o této nenormální situaci, která vznikla právě jednostranným vyhlášením nezávislosti Kosova, je potřeba mluvit. A pokud petice pomůže k tomu, abychom v České republice znovu otevřeli tuhle otázku a vrátili se třeba k postoji tehdejšího českého parlamentu, který byl také proti vyhlášení nezávislosti, ale vyzýval k dialogu a k hledání oboustranně přijatelného řešení, tak je to jen dobře. A podle mých informací petici zatím podepisují lidé napříč politickým spektrem v českém parlamentu, což si myslím, že je taky dobře.

Pokud se nemýlím, Česká republika má velvyslanectví v Prištině. Víte něco o tom, jak se rozvíjí vztahy mezi Českem a Kosovem?

Teď jsem tomu nějakou dobu nevěnoval pozornost. Ale ten zastupitelský úřad tam nevede velvyslanec, ale jenom šarže dafér, čímž už tak dáváme najevo jistý postoj. Pokud vím, tak i jednání o dohodách mezi Českou republikou a Kosovem týkající se ochrany investic narazilo v českém parlamentu, ale jinak jsem to nesledoval a nemyslím si, že by vztah s Kosovem byl pro Českou republiku nějak významný. Uvidíme, až budeme mít konečně vládu s důvěrou a nového ministra zahraničí, jaký postoj bude mít. Jestli se třeba nebude blížit postoji českého prezidenta Miloše Zemana, který celou dobu, celých deset let, byl k vyhlášení samostatného Kosova vždycky kritický.

Uplynulo deset let, vnímáte dnes Kosovo jako suverénní a soběstačný stát?

Ne, pokud se ptáte na můj názor, já Kosovo tak nevnímám a myslím si, že ten mezinárodněprávní statut je stále nejasný. Znám řadu odborníků na mezinárodní právo, kteří sdílejí můj názor, že vyhlášením nezávislosti došlo k porušení práva, ale i v rámci Evropské unie je tu stále pět členských států — Slovensko, Rumunsko, Kypr, Španělsko, Řecko, které neuznaly samostatnost Kosova, a i to tedy zpochybňuje status Kosova jako naprosto suverénního státu. A na druhé straně je deset let dostatečně dlouhá doba, abych vnímal tu současnou realitu jako něco, co se pravděpodobně nezmění a je nezvratitelné. Ale byl bych rád, kdyby došlo k dohodě, již by se účastnilo jak Kosovo, tak i těch pět států, které nezávislost Kosova neuznaly <…>.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce