Před 29 lety jsem vstoupil do kněžského semináře v Litoměřicích. Po několika měsících padl komunizmus a od té chvíle až po nyní jsem očitým svědkem chorobné touhy Tomáše Halíka stát se kardinálem a potom snad ještě výš… Před těmi 29 lety mu kardinálský klobouk unikl jen o vlásek. Vše už bylo dohodnuto. Halík odlétá do Říma na svatořečení Anežky České a je si naprosto jist, že se vrátí jako nový arcibiskup pražský namísto stařičkého kardinála Tomáška. Bylo to na něm vidět až přespříli&s caron;. V Římě ho opravdu vítali podle jeho plánů. Ale sv. Anežka udělala svůj první zázrak po svém svatořečení. Statečný prof. Václav Wolf a nuncius Giovanni Coppa v hodině dvanácté zabránili tomuto heretikovi uzurpovat vysněný úřad. Dodnes těmto dvěma osobám Halík nemůže přijít na jméno. Nenávidí je stejně silně jako prezidenta Miloše Zemana, který mu stojí v cestě při jeho snaze islamizovat a posléze satanizovat český národ.

Odpadlý kněz a budhista, vítač muslimů a člen Rady moudrých – zednář – v jedné osobě, Tomáš Halík, chorobně toužil a stále touží po dvou věcech:

– po nejvyšší kariéře v církvi, aby ho totiž lidé uctívali jako Jeho Svatost, ale ještě víc než bůžka dalajlámu,

– a aby už byl konečně nastolen NWO a lidé začali myslet jako on. Každý se pak stane tím i oním – biorobotem k službám „jeho svatosti“ i zjevným satanistou.

Halík nemůže snést, když vidí nebo slyší někoho, kdo má ještě svědomí a zdravý rozum. Uvádí ho to přímo do nepříčetnosti.

Přišel čas a arciintrikán Halík znovu ucítil životní šanci. Na papežském stolci sedí František I., prosazující islamizaci Evropy a homosexualismus. Oni dva o sobě dobře vědí. Jejich duše se skrze hereze a apostazi zcela slily v jedno. Oba dva jsou podobní apoštolu Jidášovi. Halík ví, že František tu už dlouho nebude, možná už jen tento rok. A také dobře ví, že kard. Duka v dubnu dovršuje 75 let, a proto musí požádat o uvolnění z úřadu. Osud kard. Duky je v rukou Františka, který ho může odvolat, anebo ho může v úřadu nechat d&aacut e;le. František ve své církevní struktuře rozhoduje, kdo bude Dukovým nástupcem. A zde je klíčový moment. Toto je šance pro Halíka. Teď, anebo nikdy! – pulsuje v Halíkově mysli. Ve Vatikánu je už opět kmotry vše domluveno, tentokrát si to pojistil důkladněji. Praxí ale je, že i po dovršení 75 let biskup zůstává ještě 2 či 3 roky ve funkci (kard. Vlk, Radkovský). Tato praxe by však Halíkovi zhatila jeho plány. To přece Halík nemůže dopustit! Ví, že má málo času, letos mu bude 70, proto je radikálně proti jakýmkoliv průtahům s Dukovým odchodem na emerituru! Do toho všeho navíc nikdo nikdy neví, co může Františka ještě napadnout; co když odejde sám? Anebo bude jako už neúnosn& yacute; vypískán, a co potom? Halík se vrhá do zoufalého intrikánského boje. Zorganizoval až! 115 svých bezcharakterních služebníčků, kteří se podepsali pod jeho petici papežovi. Zároveň na Popeleční středu inicioval mítink na Hradě před arcibiskupstvím. Divíme se, že zapomněl na podporu účasti přizvat neziskové manifestanty s červenými kartičkami nebo své známé slušňáky a decenťáky na pride-alegorickém voze. V petici žadoní: „Přijměte abdikaci Duky, je přece za Zemana a k tomu ještě proti islamizaci, a dokonce i proti homosexuálům!“ A mezi řádky můžeme číst hlavní myšlenku petice: „Františku, jsem tu přece já, božský Tomáš!“

Nešťastný Halík prožívá opravdu vnitřní muka. Co když odvolají kard. Duku a jmenují Holuba? On je sice jeho kumpán a spoluslužebník NWO, ale… Teď, anebo nikdy – stravuje celou jeho bytost. Ve snu už vidí kardinálský klobouk na hlavě. A co bude potom? Při myšlence na „potom“ se mu srdce prudce rozbuší, potom už přece František dlouho nebude… A on, božský Tomáš, je v Radě moudrých a jeho moudří bratři ve Vatikánu moudře radí, hlavně kdo a kam! Kdo tedy má větší šanci než on a kdo se více zasloužil o prosazování NWO než pr ávě on? A kromě toho, kdo je schopen radikálněji, cyničtěji a rychleji proměnit církevní strukturu i celý svět v totalitní satanskou říši než zase jedině on – odpadlý kněz a budhista, vítač muslimů a člen Rady moudrých – zednář Tomáš Halík.

Jenže zapomněl na modlitby Ježíšových maličkých, kteří k Bohu volají dnem i nocí, a také zapomněl, že svatí českého národa neustále stojí před Boží tváří a nedají zahynouti nám ni budoucím.

Dnes už přece i malé dítě ví, že J. Bergoglio alias František I. je heretik. Svými gesty a učením se vyloučil z církve Kristovy. Papežský úřad okupuje nezákonně a už nehraje roli, zda on někomu mandát prodlouží či neprodlouží – nikdo ho už v ničem není povinen poslouchat.

biskup Metoděj OSBMr

sekretář Byzantského katolického patriarchátu

Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj