Zajímavá shoda: bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili byl vyhozen z Ukrajiny okamžitě poté, co Sputnik oznámil zveřejnění svého vyšetřování. Příští den se Saakašvili musel objevit u soudu kvůli případu snajprů.

Výslech provedli právníci Alexander Gorošinský a Stefan Reško v souladu s Ústavou, Trestním řádem a zákonem O advokacii a advokátské činností Ukrajiny. V současné době oba zastupují ve Svjatošinském okresním soudu v Kyjevě zájmy bývalých zaměstnanců zvláštní jednotky Berkut.

Nergadze a Revazišvili se oficiálně zavázali, že „poskytnou pravdivé svědectví (vysvětlení) advokátovi a později soudu."

Údajní snajpři podrobně vyprávějí o sobě a o životě v Gruzii. Oba byli v minulosti aktivními přívrženci Saakašviliho. Nergadze byl agentem tzv. Sonderkommanda a Revazišvili byl členem organizace Svobodná zóna. Oba se zabývali zastrašováním opozičníků, bitím, provokacemi. Navíc Nergadze byl vycvičen v zahraničí — v Řecku, Německu a Litvě. Studoval mimo jiné „dovednosti pracovat s demonstranty, konkrétně získávat informace, organizovat lidi, vytvářet konfliktní situace".

Přijeli na Ukrajinu na příkaz Mamuky Mamulašviliho, vojenského poradce Saakašviliho, který nyní velí gruzínské legii bojující v Donbassu na straně oficiálního Kyjeva.

Z výpovědí snajprů přímo vyplývá, že se otázka střelby probírala s Andrejem Parubijem (nyní předseda Nejvyšší rady a šéf parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost) a Sergejem Pašinským (nyní šéf parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost). Střelci byli instruováni bývalým americkým vojákem Christopherem Brianem. Zbraně do budovy konzervatoře a hotelu Ukrajina přinesl osobně Pašínský doprovázený neznámými osobami. Dne 20. února 2014, v den masové střelby, palbu zahájil sám Pašinský ze samopalu. Z karabiny Saiga pálil Vladimir Parasjuk — v té době „sotnik" Majdanu, a pak důstojník praporu Dněpr a národní poslanec Ukrajiny.

Na služební cestu na Majdan získala skupina Nergadzeho 10 tisíc dolarů, dalších 50 tisíc měli dostat po návratu.

Dnes se Nergadze a Revazišvili skrývají v Arménii, obávají se o svůj život. Obrat k soudu a k novinářům je pokus uvést událost ve známost a tím pádem si zajistit bezpečí. Jak řekli korespondentovi Sputniku, mnozí z těch, kteří se podíleli na střelbě na Majdanu, následně za zvláštních okolností zemřeli.

Ze svědectví Alexandra Revazišvilího:

V březnu roku 2013 se na mě obrátili Mamuka Mamulašvili a Koba Chabazi s návrhem jet na Ukrajinu do Kyjeva v sestavě skupiny. Účel cesty: prozkoumat umístění budov v okrese Majdan Chreščatyk pro konzultace ohledně výběru pozice střelců. Byl jsem vybrán kvůli tomu, že Mamulašvili věděl, že moje vojenská specializace je snajpr. Byl jsem překvapen tímto úkolem, ale obvykle neprobíráme podobné otázky, zejména pokud jde o status Mamulašvilího a Chabazího. Bylo mi slíbeno 500 dolarů za výlet a za moje odmítnutí bych byl v nejlepším případě propuštěn — s těmi, kteří nesouhlasili, by v naší organizaci mohli skoncovat. Mamulašvili řekl v rozhovoru, že na Ukrajině brzy budou národní protesty a mé konzultace se mohou hodit. Nakonec jsme Mamulašvili, já, Dato Gogochija, Avtondija Kermularija, Merab Kipiani přiletěli z Tbilisi do Kyjeva (letiště Žuljany). Na letišti jsme prošli hraniční kontroly, kde jsme byli uvítáni (nemohu si vzpomenout zrovna kým) a stříbrným minivanem Vito nás odvezli do pronajatého bytu, který se nacházel v devítipatrové budově na ulici Vozduchoflotská. Nedaleko od ministerstva obrany Ukrajiny.

Ze svědectví Koby Nergadzého:

Pozdě večer 19. února 2014 přišel Mamulašvili ke mně a řekl: „…Koba…zítra budeme mít obtížný den, zvláštní úkol, který bude muset být splněn… bude nutné vytvořit chaos na Majdanu a používat zbraně proti všem účastníkům — demonstrantům i policii, není žádný rozdíl. Hlavní věc je střílet na živé cíle po dobu 15-20 minut. Poté musím vzít všechny lidi a odletět do Tbilisi." Pohoršil jsem se, protože jsme se tak nedomluvili a o tomto úkolu v Tbilisi nemluvil.

„Byl jsem přítomen během instruktáže ostatních velitelů skupin: Brian instruoval v angličtině, překládal Mamulašvili. Postup byl následující: skupina vedená Pašínským se přestěhuje na konzervatoř. Jeho skupina se skládala z Ukrajinců, Poláků, Gruzínců, Litevců. Skupina Pašínského měla první začít střelbu z budovy konzervatoře a za 3-4 minuty se k ní v intervalech 1-2 minuty měly přidat skupiny z hotelu Ukrajina. Střelci nesmí udělat víc než dvě rány, pak musí odejít a opustit zbraně. Podle plánu by střelba neměla trvat víc než 20 minut, aby policisté nedokázali určit umístění střelců. Báli se, že policie zaútočí a dostane střelce do zajetí. Mamulašvili rozdal bílé pásky členům skupin střelců, aby odlišovali své od ostatních. Moje skupina byla pověřena ochranou vstupu do hotelu, předsíní a chodeb na podlaží. Zbraně jsme neměli."