Mozkovým buňkám může trvat až několik dní, než degenerují do takového stavu, kdy již nemohou být obnoveny. Člověk může být mrtvý, ale mozkové buňky žijí dál, píše Newsweek.

Doktor Sam Parnia z Langoneova lékařského centra na Newyorské univerzitě říká: „Netvrdím, že mozek stále pracuje (…), když umřete. Buňky se však okamžitě nepřemění ze stavu živý na stav mrtvý. Buňky lépe odolávají zástavě srdce, která pro člověka znamená smrt, než jsme se dříve domnívali."

Smrt organismu tak nenastává okamžitě, ale různé jeho části umírají postupně a různou rychlostí. Proč jsou ale některé buňky odolnější vůči smrti než ostatní, není zatím jasné.

Lidé, kteří přežijí klinickou smrt, často mluví o tom, že vidí jasné světlo, laskavé vedoucí osoby a pociťují úlevu od fyzické bolesti a stav usmíření. Byť se může jednat o halucinace, odborníci nedokážou vysvětlit situace, kdy lidé po klinické smrti tvrdí, že viděli, jak se je lékaři snaží oživit. Jejich výpovědi často potvrzovali i samotní doktoři.

To může naznačovat, že i když naše tělo a mozek zemřou, naše vědomí ne, alespoň nikoliv hned.