Vučič zdůraznil, že Srbové se rozhodnou sami, jestli jsou připraveni něco obětovat kvůli vstupu do EU. Samotný srbský prezident již dávno vybral proevropský kurz, avšak oficiální Bělehrad bude respektovat rozhodnutí občanů.

Překážky Srbska na cestě do EU Vučič porovnal s Himálájemi. Přitom dodal, že Srbové nebudou prvními, kdo vystoupil na Everest. Hlavním problémem podle názoru srbského prezidenta je otázka Kosova a Metochie.

„Srbsku nedovolí vstoupit do EU bez vyřešené otázky hranic. Jak ji vyřešíme, to je druhá otázka. A jestli ji vůbec chceme řešit. Národ má na referendu říct, co si o tom myslí," oznámil politik na konci ledna v pořadu srbské televize.

Srbský prezident rovněž sdělil, že za několik měsíců již může informovat o možnosti uzavření dohody s Kosovem o hranici.

Na dvou židlích

Podle názoru vědeckého pracovníka odboru pro černomořské a středomořské výzkumy Ústavu Evropy Ruské akademie věd Jekatěriny Jentinové, to, že prezident Srbska teď vystupuje pro referendum, je částí politické hry, která má za úkol ovlivnit veřejné mínění.

„Co se Kosova týče, je to zásadní otázka, obyvatelstvo nechce ustupovat. Proto Srbsko stěží uspořádá referendum," vysvětlila v rozhovoru pro RT expertka.

Jentinová však předpokládá, že během tohoto roku bude ohledně Kosova přijato definitivní rozhodnutí.

„Myslím si, že se jedná o pokusy vypracovat nějaké technické řešení, které umožní Kosovu stát se členem OSN, a Bělehradu — vyhnout se jeho oficiálnímu legislativnímu uznání," dodala odbornice.

Loni v říjnu srbské noviny Danas s odkazem na zdroje MZV sdělily, že se Bělehrad připravuje odstranit ze základního zákona země zmínku o Kosovu. V dnešní době se v srbské Ústavě uvádí, že „Kosovo je součástí Srbska na základě práva autonomie". Podle názoru expertů se dá takové rozhodnutí přirovnat k faktickému uznání nezávislosti regionu. Není vyloučeno, že zrovna tuto variantu vláda představí v březnu.

Balkánská šestka

V lednu tohoto roku podle údajů analogického průzkumu příznivci eurointegrace se poprvé za posledních několik let ocitli ve většině: pro vstup EU je připraveno hlasovat 52 % dotázaných. Odborníci se však domnívají, že tato čísla ještě o ničem nesvědčí.

„Co se týče otázky integrace do Evropské unie, v Srbsku se během posledních let nálady mění nevýrazně. Nejčastěji jsou tato kolísání reakcí na nějaké kroky Bruselu, vysvětluje Jentinová. Když od srbské strany vyžadují o něco víc, počet zastánců eurointegrace se snižuje, když se objevují perspektivy vstupu, počet se zvyšuje."

6. února Evropská komise představila strategii, zaměřenou na zrychlení eurointegrace šesti balkánských států: Albánie, Srbska, Černé hory, Makedonie, Bosny a Hercegoviny, a také jednostranně vyhlášeného Kosova. V Bruselu se domnívají, že ke vstupu do EU jsou nejvíce ze všech připraveny Srbsko a Černá hora. Do konce roku 2019 však EU neplánuje přijímat žádný stát z balkánské šestky. O tom dříve informoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle jeho názoru zachování „přesvědčivé perspektivy" vstupu pro balkánské země je zárukou stability u hranic Evropské unie.

„Program „Balkánské šestky" odsunul na vedlejší kolej takové země, jako Gruzie, Ukrajina a Moldavsko," domnívá se profesorka MGIMO (Moskevský státní institut mezinárodních vztahů) politoložka Jelena Ponomarjovová. Místo toho se Brusel rozhodl se pořádně zabývat Balkánem".

Odbornice vysvětlila, že přítomnost Kosova na seznamu EU je klíčovým okamžikem pro Bělehrad: pokud Srbsko neuzná nezávislost Kosova, nedokáže s ním vstoupit do jednoho sdružení.

„Bělehrad je teď na rozcestí. Nejspíš pro uspořádání referenda o přijetí ústupků vůči Evropské unii bude prolobbována půda pro uznání Kosova," domnívá se Ponomarjovová.