Podle Whalena přinejmenším od roku 2008 si díky politice nízkých úrokových sazeb většina investorů mohla kupovat akcie nebo dluhopisy a měli velkou míru jistoty, že jejich pozice jim přinesou zisky nebo se alespoň vyhnou ztrátám. Situace se však změnila.

„Opouštíme období, ve kterém prakticky nebyla žádná nestabilita na trhu (…) a akciové trhy šly dlouho a velmi rychle nahoru," podotýká hlavní ekonomický poradce Allianz Mohamed A. El-Erian.

Tato „jízda zdarma" však právě skončila, varuje Whalen a dodává, že se situace na trzích musí vrátit „zpět k normálu" a trhy musí najít reálnou cenu. Hlavním problémem této „cesty k normálu" je však podle něj to, že velké industrializované země nahromadily neuvěřitelné dluhy, jež dohromady činí 63 bilionů dolarů.

Mohou však světové banky někdy skončit s nákupy dluhopisů, aniž by došlo k bankrotu zemí jako například Itálie nebo Japonsko?

Zářným příkladem tohoto dilema jsou Spojené státy. Přebytek rozpočtu Američané nezaznamenali od roku 2001, kdy jejich dluh dosahoval „pouze" 54 % HDP (6,9 bilionů dolarů). Teď je to 107 % HDP neboli 20 bilionů dolarů. Přitom na Spojené státy připadá téměř 32 % světového dluhu. V případě Japonska dluh představuje 239 % HDP.

​Tak jak roste deficit spolu s úrokovými sazbami, vrací se volatilita na trh. Investory, kteří se domnívali, že stabilní trhy, které uměle vytvořil FED, budou trvat věčně, zastihl 5. února krutý šok, kdy DJIA oslabil o 1 200 bodů. Stabilita, kterou vytvořil FED nákupem cenných papírů, právě skončila.

Investoři obchodovali na finančních trzích s využitím dodatečného kapitálu, který tvořily deriváty s „exotickými" podkladovými aktivy. Jednoho dne tyto cenné papíry „vyhodí trh do vzduchu". Dnešní trh není ničím jiným než „kasino na steroidech", varuje miliardářský investor Carl Icahn.

Jednoho dne to způsobí zemětřesní na Wall Street. To, co jsme zatím viděli, je pouze začátek, uzavírá Icahn.