Vědecký článek je uveřejněn v časopise Nature Physics.

Podle informace má vodní led 18 krystalických odrůd a několik amorfních. Vznikají následkem různého tlaku a teploty a liší se uspořádáním molekul vody.

Teoreticky se uvádí, že při vysokém tlaku 50-100 gigapascalů molekuly vody zanikají, čímž se led stává superionickým. Z atomů kyslíku se vytváří krystalická mřížka, v níž se volně pohybují vodíkové ionty.

Vědci dosud nepozorovali superionický led v laboratoři. Během experimentu vědci použili krychlovou modifikaci, nazývanou ledem VII, který byl stísněn mezi dvěma diamantovými kovadlinami při tlaku 2,5 gigapascalů a pokojové teplotě.

Vzorky byly vystaveny krátkodobému působení ultrafialového paprsku k vytvoření šokové vlny. Při rozšíření fronty vlny v nevelkém úseku ledu vznikaly extremální fyzikální podmínky, vhodné k fázovému přechodu do superionického stavu.

Uvádí se, že výsledky optických měření svědčily o superionické vodivosti, charakteristické pro novou formu ledu. Přitom superionický led taje při 190 gigapascalech a teplotě kolem pěti tisíc stupňů Celsia.