Ruská přítomnost v oblasti Karibiku je k dnešnímu dni pociťována "silněji, než kdykoli jindy v období po studené válce", komentují experti. Nicméně ve srovnání s dobou konfrontace mezi oběma bloky, karibskou krizí a ve vzduchu létajícími hrozbami jaderné války, je dnes v sázce o hodně méně. To však nesnižuje soutěž o vliv v tomto regionu a v Latinské Americe jako celku.

Stejně jako jeho předchůdce generál John Kelly se hlava Jižního velení Ozbrojených sil USA admirál Kurt Tiddo domnívá, že Moskva "používá nástroj "měkké síly" ve snaze hodit rukavici americkému vedení na západní polokouli".

Skutečně, například v posledních měsících Kreml aktivně a v různých směrech rozvíjel vztahy s "malinkou Grenadou". V létě bylo v Moskvě otevřeno velvyslanectví Grenady a v září byl mezi zeměmi zaveden bezvízový režim. Pro malou zemi v Karibiku to znamená investice, obchod a turisty.

"Pro nás znamená Rusko přístup do Eurasie. Je to pro nás obrovský trh", říká velvyslanec Grenady v Rusku Oleg Firer. Vlády obou zemí projednávají spolupráci v oblasti zemědělství, energetiky, realit a technologií. Ministr mezinárodního obchodu Grenady Nicholas Steele ujišťuje, že zbraně se jeho země od Ruska kupovat nechystá: "Dělali jsme to v době minulé studené války. Připoutali jsme se k jedné konkrétní doktríně, jedné konkrétní zemi a nadělali jsme si tím sami problémy. V současné době jsou naše vztahy (s Ruskem, InoTV) založeny výhradně na ekonomických zájmech".

Avšak ne všechny jihoamerické státy se řídí touto logikou, zdůrazňuje autor. Na podzim Moskva oznámila, že se chystá podepsat dohodu o vojenské spolupráci se Surinamem. Velvyslankyně státu Niermala Badrisingová v USA poznamenala, že její země rozvíjí také spolupráci s Ruskem v oblasti obchodu, vědy a cestovního ruchu.

Ale jak se ukázalo, Rusko rozvíjí své aktivity i ve vojenské oblasti. Není tomu tak dávno, co američtí vojáci zpozorovali u východního pobřeží USA ruskou průzkumnou loď. Podle některých expertů se to také děje s ohledem na hození rukavice Washingtonu v reakci na "skutečnost, že ruská vláda chápe jako invazi USA a NATO ve východní Evropě".

"Rusko hledalo způsob, jak poslat USA strategický signál: "Když se budete potloukat tady u nás, budeme to také dělat na vašem zadním dvorku", říká expert na Latinskou Ameriku Evan Ellis z Ústavu strategických studií armády USA.

I když se po rozpadu SSSR v 90-tých (letech, pozn. překl.) zájem Moskvy o Latinskou Ameriku výrazně snížil, všechno se změnilo v roce 2008, kdy nikaragujský vůdce Daniel Ortega, který se opět dostal k moci, uznal nezávislost Abcházie a Jižní Osetie po rusko-gruzínském konfliktu. Zanedlouho Nicaragua přijímala ruské dopravní vrtulníky.

V letech 2001 až 2013 prodalo Rusko podle odhadů analytiků zbraně do zemí Latinské Ameriky za 14,5 miliardy dolarů. Většina obchodních transakcí byla uskutečněna s Venezuelou. Po začátku ukrajinské krize Moskva posílila své snahy o zlepšení vztahů se zeměmi západní polokoule. Vladimír Putin navštívil Argentinu, Brazílii, Kubu a Nikaraguu. Od té doby Rusko aktivně udržuje spolupráci s mnoha zeměmi v regionu v oblasti těžby přírodních zdrojů, vědeckého rozvoje. Zatímco Moskva jde s jistotou kupředu a USA zahálejí, latinskoamerické země mohou ještě odhodlaněji navazovat nová partnerství, poznamenává Forrest.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová