1. Čisté safíry mají větší cenu než diamanty

Stereotyp vysoké ceny diamantů vznikl až ve 20. století díky marketologům společnosti De Beers. Slogan „Diamanty navždy" vymysleli v roce 1947 a jeho tváří se stala Marilyn Monroe. Vysoká cena diamantů není fakticky ničím odůvodněna, ale safír byl velice cenným drahokamem již ve Staré perské říši a je dosud velmi vzácný. Může mít mnohem vyšší cenu než diamant.

2. Kočičí ocas obsahuje téměř 10 % všech kostí jejího těla

Kočka má asi 240 kostí, z toho přibližně 23 ocasních obratlů. Spočítáme-li to, výsledek bude činit 10 % z celkového počtu. Výjimkou jsou jen rasy s krátkým ocasem.

3. Znak $ je starší než samotný dolar

Jedna z nejdůvěryhodnějších verzí hlásí, že znak $ znamenal španělské peso, které měli v oběhu v koloniích, včetně Ameriky. Má se za to, že znak $ je zkratka slova peso ve množném čísle (pesos): malé písmeno p na velkém S. Koncem 18. století bylo p zkráceno na jednu nebo dvě vertikální čárky. Tento znak můžeme spatřit v dopise Olivera Pollocka z roku 1778 vedle částky v pesech. Kdežto bankovky USA se do oběhu dostaly v roce 1861.

4. Státním jazykem Anglie byla přes 600 let francouzština

Po dobytí Anglie Normany začala šlechta mluvit francouzsky. „Právní francouzština" byla oficiálním jazykem soudců a právníků až do 18. století. Heslo na erbu Velké Británie Dieu et mon Droit (Bůh a moje právo) je napsáno právě francouzsky. Některé odborné názvy používají v britském parlamentě dodnes.

5. Oblaka se mohou pohybovat rychlostí 150 kilometrů za hodinu

Lidským očím se zdá, že oblaky plují velmi pomalu, avšak ve skutečnosti mohou dosáhnout rychlosti, které budou závidět mnozí automobilisté. Oblaka horní vrstvy se nacházejí ve výšce 6-12 kilometrů. Rychlost jejich pohybu závisí na rychlosti větru v konkrétní vrstvě atmosféry. Jejich rychlost může dosáhnout 150-200 km za hodinu, což se dá srovnat s rychlostí vlaku.

6. Lichtenštejnsko a Haiti mají stejnou vlajku

Náhodou se stalo, že si vlajku se dvěma horizontálními pruhy modré a červené barvy zvolily hned dva státy, Lichtenštejnsko a Haiti. Dlouhou dobu to nikdo ani netušil. K trapasu došlo na Olympijských hrách v roce 1936. Takže v roce 1937 se na lichtenštejnské vlajce objevila knížecí koruna.

7. Tyranosaurus ve skutečnosti neběhal

Vědci z Manchesterské univerzity zmodelovali na počítači tyranosaura a zjistili, že nedokázal běhat, pouze rychle chodil. Gigant vážil přes sedm tun. Průzkum ukázal, že by běh s touto váhou způsobil „nepřípustně velké zatížení kostry". Zkrátka tyranosaurus nebyl sprinterem a rychlost jeho pohybu činila maximálně 27 kilometrů za hodinu. Vznikají pak otázky ohledně způsobu jeho stravování. Již vznikly předpoklady, že tyranosaurus mohl žrát mršiny.

8. Opravdové jméno Caliguly je Gaius Julius Caesar

Přízvisko Caligula (doslovně se překládá jako vojenská bota) dostal budoucí císař v raném dětství za zvyk chodit v oblečení legionáře. Pravé jméno člověka, který se zapsal do dějin jako tyran a šílenec, je Gaius Caesar Augustus Germanicus. Potomci si ho ale pamatují právě jako Caligulu.

9. Slunce je ve skutečnosti bílé

Nehledě na to, že jediná hvězda naší soustavy patří k druhu „žlutý trpaslík", není její barva totožná s tímto názvem. Ve skutečnosti má Slunce bílou barvu, ale ze Země se zdá žluté kvůli tomu, že atmosféra dobře propouští paprsky ze žlutočerveného pásma a rozptyluje paprsky ze zelenofialového.

10. Kočky se dělí na praváky a leváky

Vědci z Univerzity Qweens v Belfastu vykonali průzkum, který ukázal, že ve většině případů používají tito živočichové stejnou tlapu ve hře i při obstarávání potravy. Na rozdíl od lidí je mezi kočkami přibližně stejný počet praváků a leváků, ale mezi praváky je větší počet samiček.

11. Před 500 lety vypadaly melouny naprosto jinak

Podíváme-li se na obraz od Giovanniho Stanchiho z poloviny 17. století, nemusíme hned pochopit, že na tomto zátiší namaloval melouny. Tato zahradní kultura přišla do Evropy z Afriky a před 500 lety vypadala celkem jinak. Svůj dnešní vzhled získal meloun v procesu selekce a během několika staletí se v něm zvýšil obsah lykopenu. Právě tato látka dělá vnitřek melounu červeným.

​