Éra Donalda Trumpa by mohla být více než cokoliv jiného érou zmatku a chaosu, což vše dohromady také signalizuje konec ministerstva zahraničí tak, jak jej známe, a jeho role v procesu tvorby rozhodnutí ve Spojených státech.

45. prezident Spojených států od té doby, kdy byl zvolen a oficiálně 20. ledna 2017 převzal řízení, projevoval jen malý zájem o diplomacii, spolu s čímž rovněž ukazoval, že ve skutečnosti při přijímání rozhodnutí nebere v úvahu návody expertů.

Mezi různé složky výkonné moci americké vlády, které tím byly zatím nejhůře postiženy, přinejmenším patří ministerstvo zahraničí, které se v podstatě stalo stínem toho, čím bývalo.

Situace začala být tak prekérní, že mnozí bývalí činitelé USA a američtí velvyslanci varují, že tyto škody by mohly být nenapravitelné, i kdyby současný prezident ani nedokončil svůj mandát, tj. do roku 2020.

Ale není to jen přehánění části amerických médií, zvláště těch, která otevřeně Trumpovi a jeho týmu odporují, či jsou k němu vyloženě nepřátelská? Ač by to mohlo vypadat pravdivě, tak tomu tak není, jelikož ministerstvo zahraničí je opravdu v příšerném stavu.

Konkrétně od té doby, kdy to převzal ten ropný magnát přetvořený na ministra zahraničí Rex Tillerson, je pořád neobsazených přes 50 míst velvyslanců, kdy ten se vůbec nesnažil tato prázdná místa doplnit, kdy je i za jímavé, jak Tillerson vždy chybí v závažných časech rozhodování.

To ovšem není ani tak moc překvapivé vzhledem ke skutečnosti, že skutečný ministr zahraničí je teď už spíše mluvčím prezidenta, než aby to byl někdo, kdo vede zahraniční záležitosti, ač tito ministři v minulosti často znamenali více než úřadující prezident sám.

Ještě horší je situace v ústředí Zahraničních služeb USA ve Washingtonu D.C., kde je od nástupu Trumpa do úřadu nedostatek vrcholných kariérních činitelů až do té míry, že by to podle expertů mohlo ministerstvo zahraničí „zničit“.

Nedávná zpráva od Americké asociace zahraničních služeb (AFSA) ukazuje, že počet ministerských poradců (ekvivalent dvouhvězdičkových generálů u vojáků) se v ministerstvu zahraničí propadl o 15 procent, kariérních ministrujících (ekvivalent tříhvězdičkových) o 42 procent a kariérních velvyslanců (jakýchsi čtyřhvězdičkových generálů americké diplomacie) o ohromujících 60%.

To následně velice snižuje schopnost Spojených států zapojit se do diplomacie všude na světě, jelikož vůbec není k dispozici dost zkušených lidí, kteří by svých zkušeností mohli využít k dosažení diplomatických řešení takových věcí jako např. problém se Severní Koreou.

Je tu tedy nebezpečí, že nedostatek odbornosti v ministerstvu zahraničí a také nedostatek zájmu Bílého domu o diplomacii by mohl USA dotlačit k extrémnějším a více vojenským řešení, až budou čelit krizím a závažným problémům, z čehož je jasné, že by to nemělo pro svět a zvláště pro ty zapojené příznivé důsledky.

Hadi Gholami Nohouji

Zdroj: southfront.org