Hlavním terčem kritiky článku se kupodivu však stal nikoli samotný Zeman, ale národ český, který prý ukázal svou podstatu. Přičemž autor nebere v úvahu, že každý člověk je individualita a že každý měl své vlastní důvody, aby Zemana volil, a brát je jako nějakou nedílnou hmotu je trochu nadsázka. Nicméně se podívejme, jaké sociologické objevy pan Doležal učinil.

Zaprvé objevil, že Česko vždy patřilo k Západu a teď se otočilo k Východu. „Česká republika historicky patří do západní Evropy, byli jsme východní hranicí západoevropského světa, Říše římské. Celé dějiny. Pak ale přišlo „nejspravedlivější společenské zřízení", rozuměj socialismus, a začala postupná devastace našeho národa," píše autor. Přesné hranice Západu a Východu pan novinář nevytyčil, ale zkusme zanalyzovat, jestli tam Česko pořád je, není-li už doopravdy kdesi na východě a jestli ho náhodou vítr nesfoukl třeba do Japonského moře.

To bychom měli na začátku zformulovat, co je Západ a Východ jako takové. Dokonce z hlediska geografie to není snadný úkol, žádný ustálený názor neexistuje. Ale navíc se slova Západ a Východ v médiích často používají jako označení pro dvě civilizace, z nichž jedna je úspěšná a moderní a druhá zaostalá. Je to ale už pouhý stereotyp. Vezmeme například Bulharsko a Singapur. Geograficky je Bulharsko na západě a Singapur na východě. Ale ekonomicky je Singapur mnohem vyspělejší. Je mnohem výše na žebříčku HDP (na 9. místě oproti bulharskému 75. podle výpočtů MMF). A pokud se Bulharsko živí převážně turizmem, Singapur je lídrem v biotechnologiích, na jeho území pracují takoví vedoucí výrobci léků, jako jsou GlaxoSmithKline (GSK), Pfizer и Merck & Co, také zde zprovoznili první na světě bezpilotní taxi, stav vody ve vodojemech kontrolují roboti v podobě labutí, brouci drony bojují proti terorismu a ještě…Ale ne, nebudeme pokračovat, jinak budete číst tento seznam do zítřejšího večera a vašeho času si vážíme. O Číně už ani nezačínáme. Ale už na výše jmenovaných příkladech je vidět, že použití nálepek Západ a Východ není opodstatněno a patří do smetiště dějin. Evropské panstvo se také považovalo za zvláštní svět a nevšímalo si rozvoje plebsu a ve mnoha zemích to nedopadlo dobře.

Má vůbec smysl vymezovat mantinely, když žijeme v době globalizace? Skoro všechny země mají mezi sebou vazby, jsou mezi sebou spojeny. Korejské pračky sklízely v USA tak obrovský úspěch, že Američané dokonce museli zavést clo. Čína aktivně investuje do tak „západních" zemí, jako jsou Velká Británie, Itálie, Německo, Francie a Portugalsko. Německo importuje 40 % plnu z Ruska, zatímco hlavním exportérem ruského Gazpromu jsou evropské státy. Ale podle pana Doležala má jen Česko hrdě hájit svou „západní" nezávislost a obchodovat jen s pár vyvolenými zeměmi.

A ten druhý objev dopisovatele spočívá v tom, že „většina našeho národa prostě…stále myslí bolševicky, totalitně a nedemokraticky". To mi trochu připomíná výroky ruských liberálů, kteří si občas stěžují na to, že obyčejný lid nevolí správně, protože ničemu nerozumí. Ale právě takovéto nářky spíše připomínají oligarchii než demokracii, protože právě při oligarchii vládne jenom malá skupinka těch „nejvzdělanějších a nejschopnějších". Při demokracii naopak má význam vůle každého člověka, což ukázaly české volby.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce