Donedávna platil konsensus v názoru, že moderní lidé, tj. Homo sapiens, jsou na Zemi asi 200 000 let. Teď ale nový výzkum naznačuje, že skutečně moderní mozek by mohl být jen asi 35 000 let starý.

Tým výzkumníků z Evoluční antropologie z Institutu Maxe Plancka v Německu podchytil období, kdy lidský mozek dosáhl své současné formy, jak o tom referoval tento týden Daily Mail.

Moderní lidé mají daleko více „zvlněný“ tvar mozku než měli rannější hominidi jako Neandrtálci. Ale teprve v relativně nedávné době se frontální oblast zvýšila a strany se změnily na rovnoběžnější. Z evolučního hlediska to byla náhlá a rychlá změna, kterou se Homo sapiens odštěpil od předchozích forem na dále se větvícím stromě evoluce, a k tomu došlo daleko později, než se předpokládalo v minulosti.

Ač je prokázáno, že moderní člověk jakožto konečný přeživší se rozšířil a zabydlel po celém světě, vyvolává tato náhlá ohromná změna otázku: kdo mu s tím pomohl?

Teorie „pradávných astronautů“, „pozorovatelů“ z bible, „Anunnaki“ ze Sitchinova překladu sumerských textů, to všechno poskytuje podněty mluvící o rychlém přetvoření člověka podle nového obrazu, což je vždy trochu jinak podle toho, čí příběh posloucháte, přičemž to ne vždy muselo být nějak přátelské.

Tento výzkumný tým si zvláště všímá toho, že to byly změny lebky, které umožnily změny v rozměrech mozku, jeho tvaru a funkce.

Tyto změny Homo sapiens umožnily dosáhnout významného vývoje v chování, kdy jako moderní člověk začal:

• Vyrábět nástroje

• Rozvíjet pracovní a dlouhodobou paměť

• Mít sebeuvědomění

• Používat jazyk

• Plánovat aktivity

• Rozumět číslům

• Věnovat pozornost svému okolí

• Vyvinout složité emoce

A tyto kvality jsou definujícími vlastnostmi lidské civilizace dneška. Určitě není možné si představit lidstvo bez těchto kvalit, ale Homo sapiens se oddělil od rannějších hominidů už dříve.

Posilování těchto změn vypadá, že nás oddělilo od Neandrtálců jako Homo sapiens, ale stejně nám to nepomáhá s pochopením, jak k tomu došlo a jak se moderní člověk stal natolik odlišným. V článku v Science Advanced to tento tým z Maxe Plancka nezkouší vysvětlit, ale jejich výzkum odhalil čas, kdy nastal náhlý evoluční rozběh až k dnešním dnům.

A teď už máme daleko kratší časové období od vyvinutí moderního myšlení a začátku civilizace a historických záznamů.

Místo aby moderní člověk žil ve společnosti doby kamenné 190 000 let, než se zrodilo psaní, věda, zemědělství, architektura a náboženství – nám to teď trvalo jen 20 000 let, čímž se neuvěřitelně veškeré to dění zkrátilo na čistý průběh.

Jelikož chytrost Člověka od počátku průmyslového věku daleko předběhla jeho moudrost, tak nám zůstává pochopení toho, proč se Člověk vnímá jako oddělený od přírody kolem něj, a zda je to opravdu proto, že tento druh byl geneticky zmanipulován nějakými návštěvníky, které zůstává nadále otázkou. Snad by nám tyto odpovědi mohly pomoci pochopit své destruktivní pohnutky a přinést zodpovězení otázek na možnost pokračujícího přežití lidstva. Teď už existuje více důvodů než kdy dříve pomýšlet na to, že za vzestupem lidské rasy je ještě něco dalšího než prostá přirozenost, čas a slepá náhoda.

Zdroj: dailymail.co.uk